Štramberk proslavila jeskyně Šipka hlavně díky významným archeologickým nálezům. Původně se jednalo o takzvanou Šípovu díru, což bylo nejvýznamnější místo Národního sadu na severním svahu Kotouče. Štramberský kras má nejvýznamnější podzemní útvar právě jeskyni Šipku.
Profesor Karel Jaroslav Maška, zde prováděl v letech 1879 – 1887 archeologický výzkum a 26. srpna 1880 našel u výklenku Jezevčí díra zlomek čelisti neandertálského dítěte, kterému mohlo být přibližně tak 8 až 10 let. Později se tomuto nálezu začalo říkat Šipecká čelist. V tom samém roce pak objevil krápníkovou jeskyni Šipku. Mezi významné nálezy patří předměty z pozdní doby bronzové, ty však byly objeveny ještě o něco dříve. Jeskyni obývali jak pravěcí lovci, tak i dravá zvěř.
Při vstupu do jeskyně, kdy projdete krátkou vstupní chodbou, následuje dno Propástky, z toho pak vedou chodby do Jezevčí díry a Krápníkové jeskyně. V přední části byla dříve velmi bohatá krápníková výzdoba, po které jsou viditelné ještě zbytky. Tato výzdoba však byla zničena při jejím objevení. V jeskyni nacházeli tehdejší obyvatelé útočiště již před 32 tisíci lety.
Vystřídalo se zde mnoho lidských kultur. Sídlili zde také neandrtálci a také lovci mamutů. Na konci doby ledové pak lovci sobů. Po těchto lidech zde zůstali kamenné nástroje, které si vyráběli z místního křemene, pazourku, rohovce a křišťálu. Nalezeny byly také opracované kosti a parohy.
Kromě pracovních materiálů našich předků zde byly nalezeny také pozůstatky rozličných zvířat, byly to především kosti a zuby a to například kosti a zuby medvěda, lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba, ale také polárního losa. Nalezeny zde byly pozůstatky více jak 130 živočichů.
Od roku 1922 je na stěně jeskyně umístěna pamětní deska Karla Jaroslava Mašky. Tu zhotovil sochař František Juraň. K jeskyni se dostanete vlakem, autobusem, pěšky, na kole a samozřejmě také autem. Jeskyně je volně přístupná.
