Jeseníky: průvodce po nejvyšších horách Moravy
Jeseníky jsou nejvyšší pohoří Moravy s vrcholem Praděd uprostřed a hustou sítí značených tras kolem. Nabízejí letní túry po hřebeni, lyžování v zimě i lanovky, které ušetří výstup. Přehled řekne, kam vyrazit, kudy vede hřebenovka a kde se v Jeseníkách dá přespat.

Kde pohoří leží a čím je jiné
Jeseníky leží na severu Moravy a Slezska a jsou nejvyšším pohořím v této části republiky. Střed pohoří tvoří masiv Pradědu s nadmořskou výškou 1 491 metrů, kolem kterého se rozkládá hřeben s dalšími vrcholy a rozsáhlé holé pláně nad hranicí lesa. Oproti Krkonoším jsou Jeseníky méně turisticky přeplněné, terén je ale podobně náročný na počasí – hřeben je vystavený větru a mlze i v létě.
Pohoří je vhodné pro jednodenní výlety i pro vícedenní přechody po hřebeni. Zázemí tvoří obce jako Karlova Studánka, Vrbno pod Pradědem nebo Kouty nad Desnou, odkud vedou trasy k hlavním vrcholům. Díky menší návštěvnosti než v Krkonoších je tu i o víkendech v hlavní sezóně o něco větší klid, což ocení hlavně turisté hledající delší trasy bez davů.
Nejhezčí túry a vrcholy
Nejoblíbenější je výstup na Praděd, ať už od Ovčárny pod Pradědem, nebo delší trasou z Karlovy Studánky. Na vrcholu stojí televizní vysílač s vyhlídkou, odkud je za jasného počasí vidět na velkou část severní Moravy.
Kromě Pradědu stojí za návštěvu i hřeben s dalšími vrcholy, kudy vede síť značených cest propojujících jednotlivé partie pohoří. Trasy vedou většinou lesem až po hranici lesa, kde přechází do otevřených holí s dobrým výhledem do kraje.
Kdo má na výlet jen půl dne, může zvolit kratší okruh z Ovčárny, který zahrnuje výstup na Praděd i procházku po části náhorní plošiny. Delší trasy pak vedou dál po hřebeni k sousedním vrcholům, odkud je vidět zpátky na masiv Pradědu z jiného úhlu.
Kratší výlety
- Výstup na Praděd od Ovčárny
- Procházka k vodopádům v okolí Kout nad Desnou
- Výlet lanovkou z Ramzové na Šerák s návštěvou okolních vyhlídek
Hřebenovka nebo vícedenní přechod
Jesenická hřebenovka spojuje hlavní vrcholy pohoří a dá se projít jako vícedenní trasa s přespáním na horských chatách. Trasa vede po exponovaných úsecích nad hranicí lesa, kde se počasí může rychle změnit, takže je potřeba počítat s rezervou v plánu i s možností trasu zkrátit sestupem do údolí.
Pro méně zkušené turisty je vhodnější rozdělit hřebenovku na kratší jednodenní úseky s návratem do výchozí obce, než se pouštět do celého vícedenního přechodu najednou. Kdo se na vícedenní trasu přece jen vydá, měl by mít v plánu i náhradní sestupovou trasu pro případ, že se počasí na hřebeni zhorší dřív, než stihne dojít do další chaty. Vyplatí se sledovat i směr a sílu větru, protože právě vítr bývá na otevřeném hřebeni Jeseníků nepříjemnější než déšť samotný.
Lanovky a výlety bez velkého převýšení
Lanovka z Ramzové na Šerák je oblíbená u turistů, kteří chtějí vyjet do hor bez náročného výstupu – nahoře navazují nenáročné procházky s výhledy do okolí. Podobně funguje i lanovka v Koutech nad Desnou, která v zimě slouží lyžařům a v létě turistům mířícím na procházky nebo cyklovýlety.
Obě lanovky jsou dobrou volbou pro rodiny s dětmi nebo pro návštěvníky, kteří chtějí zažít výhled z hřebene bez dlouhého výstupu pěšky. Přehled dalších lanovek po celém Česku, které fungují na podobném principu, najdete v článku lanovky v Česku.
Provozní doba i ceník obou lanovek se mění podle sezóny, takže je dobré je ověřit přímo na webu provozovatele, než na místo vyrazíte – hlavně mimo hlavní letní a zimní sezónu bývá provoz omezený.
Zima: lyžování a běžky
V zimě se v Jeseníkách lyžuje na několika střediscích, mezi největší patří areál v Koutech nad Desnou a na Ramzové. Sjezdovky jsou různé náročnosti, od mírných po delší tratě vhodné pro pokročilejší lyžaře.
Kromě sjezdového lyžování mají Jeseníky i rozsáhlou síť běžeckých tras, hlavně na náhorních plošinách kolem Pradědu, kde bývá díky vyšší nadmořské výšce sníh déle než v podhůří. Běžkařské trasy se upravují podle aktuálních sněhových podmínek a jejich rozsah se sezónu od sezóny liší, takže se vyplatí sledovat stav tratí přímo u provozovatelů před vyjížďkou.
Kde se ubytovat
Zázemí pro ubytování tvoří hlavně Karlova Studánka, Vrbno pod Pradědem a obce kolem Kout nad Desnou. Najdete tu hotely, penziony i horské chaty přímo na trasách, které se hodí jako mezizastávka na vícedenním přechodu hřebenovky.
Kdo chce být blízko lanovkám, hledá ubytování přímo ve Vrbně pod Pradědem nebo v Koutech nad Desnou, odkud je to k výchozím bodům jen pár minut. Karlova Studánka má navíc dlouhou lázeňskou tradici, takže se tu dá kombinovat turistika s wellness pobytem.
Chaty přímo na trase
Pro vícedenní přechod hřebenovky se hodí přespání přímo na některé z horských chat podél trasy – ušetří to čas i síly oproti dennímu sestupu do údolí a zpětnému výstupu druhý den. Kapacita chat bývá v hlavní sezóně omezená, takže je vhodné mít nocleh předem domluvený a nespoléhat na to, že se místo najde na poslední chvíli.
Kdy jet a jaké tam bývá počasí
Nejlepší podmínky pro pěší túry po hřebeni bývají od pozdního jara do podzimu, kdy jsou cesty sjízdné a riziko sněžení nižší. I v létě je ale potřeba počítat s tím, že se počasí na hřebeni Pradědu mění rychle – vítr, mlha a nižší teplota než v podhůří jsou tu běžné i v teplých měsících. Aktuální předpověď pro vrchol je dobré zkontrolovat těsně před výstupem, ne jen podle počasí v nejbližším městě.
V zimě patří Jeseníky k pohořím s vydatnější sněhovou pokrývkou, což využívají lyžařská střediska i běžkaři. Na jaře a na podzim se počasí na hřebeni mění nejrychleji – ráno může být jasno a v poledne už hustá mlha s deštěm, takže se do batohu vždycky hodí něco navíc na převlečení, i když předpověď slibuje hezký den.
Doprava a parkování
Autem se do Jeseníků jezdí od Olomouce nebo Bruntálu, hlavní výchozí body jako Karlova Studánka nebo Kouty nad Desnou mají vlastní parkoviště, na Ovčárnu je vjezd soukromých aut omezený a jezdí tam autobus. V sezóně, hlavně o víkendech, se parkoviště u nejnavštěvovanějších míst rychle plní, takže je lepší přijet dopoledne nebo počítat s tím, že bude potřeba zaparkovat o něco dál.
Vlakem je dostupná řada obcí v podhůří, odkud pak pokračují autobusové spoje blíž k výchozím bodům túr. Kdo nechce jet autem, dá se tak dostat i na Ovčárnu nebo do Kout nad Desnou, jen je potřeba počítat s delší celkovou cestou než autem.
Kdo plánuje návštěvu i dalších moravských pohoří, může si přečíst i přehled Beskyd, které leží nedaleko na východ od Jeseníků a nabízejí podobnou kombinaci hřebenových túr a lyžování.
| Místo | Vhodné pro | Sezóna | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Ovčárna pod Pradědem | výstup na Praděd | celoročně | nejkratší přístup k vrcholu |
| Ramzová | lanovka, procházky | léto i zima | provoz podle sezóny |
| Kouty nad Desnou | lyžování, cyklovýlety | léto i zima | lanovka i sjezdovky |
| Karlova Studánka | ubytování, výchozí bod | celoročně | lázeňská obec v srdci pohoří |
Časté otázky
- Jak vysoký je Praděd?
- Praděd měří 1 491 metrů a je nejvyšší horou Jeseníků i celé Moravy. Na vrcholu stojí televizní vysílač s vyhlídkou.
- Dá se na Praděd vyjet lanovkou?
- Přímo na vrchol lanovka nevede, ale z Ovčárny pod Pradědem je výstup krátký a nenáročný i pro méně zkušené turisty.
- Jaké bývá na Pradědu počasí?
- Na hřebeni se počasí mění rychle i v létě – běžný je silnější vítr a nižší teplota než v podhůří. Předpověď je dobré sledovat přímo pro vrchol, ne jen pro okolní města.
- Kam vyrazit v Jeseníkách na jednodenní výlet?
- Oblíbený je výstup na Praděd od Ovčárny, procházka k vodopádům u Kout nad Desnou nebo výlet lanovkou z Ramzové na Šerák s okolními vyhlídkami.
- Je hřebenovka v Jeseníkách vhodná pro začátečníky?
- Celý vícedenní přechod je náročnější kvůli exponovaným úsekům nad hranicí lesa. Méně zkušení turisté si můžou vybrat kratší jednodenní úsek s návratem do výchozí obce.
- Kde se dá v Jeseníkách lyžovat?
- Největší lyžařská střediska jsou v Koutech nad Desnou a na Ramzové, k dispozici jsou i běžecké trasy na náhorních plošinách kolem Pradědu.
Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.
Dominik — v zimě na skialpech a běžkách, v létě s batohem po Tatrách a Dolomitech. O webu a autorech





