Norské hory: Preikestolen, Trolltunga a Lofoty

Norsko láká turisty spíš fjordy a skalními vyhlídkami než jedním jasným nejvyšším vrcholem. Preikestolen a Trolltunga patří k nejfotografovanějším místům severní Evropy, Lofoty zase nabízí hory rovnou z moře. Náročnost tras bývá vyšší, než na první pohled vypadá — počítejte s dlouhými přesuny a proměnlivým počasím. Cesta se vyplatí i díky dlouhým letním dnům, kdy je na túru v podstatě neomezený čas denního světla.

Proč jet do norských hor a co čekat

Norské hory nejsou o jednom dominantním vrcholu, ale o krajině jako celku — fjordech, náhorních plošinách a horách, které často spadají přímo do moře. Turistika v Norsku je proto specifická: trasy bývají kratší co do vzdálenosti, ale strmější a exponovanější, než jsou čeští turisté zvyklí. Turistika v Norsku navíc často zahrnuje kombinaci pěší túry s trajektem nebo lodí, protože terén je členitý a silnice se klikatí kolem fjordů.

Norské úřady i horská záchranná služba dlouhodobě upozorňují, že podceňování náročnosti oblíbených tras je jeden z nejčastějších problémů turistů — vyvenčit se na Preikestolen v teniskách bez vody se nevyplácí, i když trasa vypadá na fotkách nenáročně.

Pro koho to je

Kdo hledá pohodové procházky s kavárnou na vrcholu, bude zklamaný. Norské hory odmění spíš toho, kdo si užívá dlouhé denní světlo v létě, chladnější počasí a divokou, málo upravenou přírodu.

Nejzajímavější pohoří a vrcholy

Nejvyšší horou Norska je Galdhøpiggen v pohoří Jotunheimen, dosahující necelých 2 470 metrů. I když je to nejvyšší bod země, výstup na něj se zvládne jako náročnější jednodenní túra, z chaty Juvasshytta vede přes ledovec (jen s místním vůdcem kvůli trhlinám), ze Spiterstulen po kamenité cestě bez ledovce.

Preikestolen a Trolltunga

Preikestolen (Kazatelna) je plochá skalní plošina vysoko nad fjordem Lysefjord poblíž Stavangeru, jedno z nejfotografovanějších míst v zemi. Trolltunga (Trollí jazyk) je podobně tvarovaná skalní vyhlídka dál na severu, u města Odda, ale trasa k ní je výrazně delší a náročnější.

Lofoty

Souostroví Lofoty na severu Norska nabízí hory, které vyrůstají přímo z moře — ostré štíty obklopené rybářskými vesničkami. Nejznámější je krátký, ale prudký výstup na Reinebringen s výhledem na vesnici Reine. Kdo hledá podobně divoký cíl jinde, může srovnat s Kavkazem nebo si přečíst obecný přehled o tom, jak číst horskou předpověď, v článku Počasí na horách — v Norsku se hodí dvojnásob.

Túry pro začátečníky

I mezi nejznámějšími cíli se najdou varianty zvládnutelné bez velké zkušenosti. Preikestolen měří tam a zpět kolem 8 kilometrů s převýšením přibližně 350 metrů, trasa je dobře značená a v sezóně frekventovaná, takže bloudění nehrozí. Zvládne ji fyzicky průměrný turista s pevnou obuví za 4–5 hodin včetně přestávek.

Nenáročné procházky u fjordů

Kolem větších fjordů vedou i kratší vyhlídkové stezky s minimálním převýšením, vhodné jako doplněk cesty autem nebo jako den odpočinku mezi náročnějšími túrami.

Podobně nenáročné jsou i vyhlídkové stezky kolem měst jako Bergen, kde se dá kombinovat krátká procházka s lanovkou nebo výstupem po schodech přímo z centra.

Náročnější trasy a přechody

Trolltunga je fyzicky náročnější než Preikestolen — celková délka trasy tam a zpět je kolem 27 kilometrů s převýšením přes 800 metrů, což znamená celodenní výlet v řádu 8–12 hodin podle kondice. Norská horská záchranná služba každý rok řeší případy turistů, kteří trasu podcenili a vyrazili pozdě odpoledne nebo bez dostatečného vybavení — na Trolltunga se vyplácí vyrazit brzy ráno.

Jotunheimen a vysokohorské túry

Pohoří Jotunheimen nabízí kromě Galdhøpiggenu i další náročné hřebenové trasy, včetně slavného úzkého hřebene Besseggen, kde se turisté pohybují mezi dvěma jezery s výrazně odlišnou barvou vody. Jde o exponovanou, ale technicky nenáročnou túru bez potřeby lana.

Lofoty náročněji

Na Lofotech se dá kromě krátkého Reinebringenu vydat i na delší hřebenové trasy s výhledy na moře z obou stran ostrova, ty už vyžadují lepší kondici a orientaci v terénu bez jasně vyšlapané cesty.

Kde spát: chaty, kempy, penziony

Norsko má dobře rozvinutou síť horských chat, kterou provozuje především turistický spolek DNT — chaty jsou většinou jednoduché, ale funkční, s možností vařit si vlastní jídlo nebo objednat polopenzi. V turisticky exponovaných oblastech jako Lofoty nebo okolí Stavangeru je i dostatek penzionů a apartmánů, v hlavní sezóně je ale rozumné rezervovat s předstihem, kapacita bývá omezená a poptávka vysoká.

Kempování

Norský takzvaný allemannsretten (právo volného pohybu v přírodě) umožňuje za určitých podmínek stanovat i mimo oficiální kempy, v dostatečné vzdálenosti od obydlí. Přesná pravidla je dobré si před cestou ověřit, protože v chráněných oblastech mohou platit výjimky.

Kdo si chce ušetřit starosti s balením spacáku a vařiče, může na oblíbenějších trasách jako Preikestolen využít i běžné hotely přímo ve Stavangeru a na trasu vyrazit ráno bez batohu na noc.

Kdy jet

Hlavní sezóna pro pěší turistiku je od poloviny června do poloviny září, kdy jsou trasy bez sněhu a dny jsou na severu extrémně dlouhé díky poloze za polárním kruhem. Mimo tuto dobu bývá řada oblíbených tras kvůli sněhu, ledu a krátkému dennímu světlu nebezpečná nebo přímo nedoporučovaná, i Preikestolen a Trolltunga mimo sezónu vyžadují zkušenosti s pohybem po zledovatělém terénu. Počasí se v horách i u fjordů mění rychle, na hřebenech se vyplácí mít v hlavě jasnou představu, kdy se v případě zhoršení otočit.

Parkoviště u nejoblíbenějších tras bývají v hlavní sezóně přeplněná už brzy ráno, proto je dobré počítat s rezervou na hledání místa nebo vyrazit co nejdřív.

Doprava a místní pravidla

Do Norska se nejčastěji létá do Oslo, Bergenu nebo Stavangeru, odkud dál pokračuje cesta autem, autobusem nebo trajektem podél fjordů. Na Lofoty vede i pravidelná trajektová a letecká doprava z pevniny. Vzdálenosti mezi jednotlivými turistickými cíli bývají větší, než se na mapě zdá, protože silnice kopírují členitý terén fjordů. Pronájem auta je proto pro víc lidí praktičtější než spoléhat čistě na veřejnou dopravu, i když i ta funguje spolehlivě.

Co respektovat

Allemannsretten zároveň zavazuje k ohleduplnosti — respektovat soukromí místních, neodhazovat odpad a v chráněných oblastech dodržovat případná omezení pohybu, třeba kvůli hnízdění ptáků nebo pastvě sobů.

Kolik to stojí

Norsko patří k nejdražším zemím Evropy a hory nejsou výjimkou — jídlo v restauraci, ubytování i doprava vyjdou citelně dráž než ve střední nebo jižní Evropě. Nocleh v horské chatě DNT s polopenzí se pohybuje v přepočtu ve vyšších desítkách eur na osobu, hotel v turistických centrech jako Stavanger nebo Lofoty bývá ještě dražší, zvlášť v hlavní sezóně. Kdo hledá levnější alternativu se srovnatelně divokou přírodou, může zvážit albánské Prokletije nebo rumunské Karpaty, kde vyjde týdenní pobyt na zlomek norského rozpočtu.

Doprava veřejnou dopravou mezi regiony je také dražší než ve střední Evropě, takže se řadě turistů vyplatí najmout auto na celý pobyt a rozpočítat náklady mezi víc lidí.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Norska?

Nejvyšší horou Norska je Galdhøpiggen v pohoří Jotunheimen, vysoký necelých 2 470 metrů. Od chaty Juvasshytta vede výstup přes ledovec s vůdcem, ze Spiterstulen bez ledovce po kamenité cestě.

Je Preikestolen náročná trasa?

Trasa je dobře značená a zvládne ji fyzicky průměrný turista za 4–5 hodin, ale i tak jde o skutečnou horskou túru s pevnou obuví, dostatkem vody a počítáním s proměnlivým počasím.

Jak dlouho trvá výlet na Trolltunga?

Celá trasa tam a zpět měří kolem 27 kilometrů a zabere 8 až 12 hodin podle kondice, proto se doporučuje vyrazit brzy ráno a mít dostatek světla na návrat.

Kam v Norsku na běžky?

Běžecké lyžování je v Norsku rozšířené prakticky po celé zemi díky husté síti připravovaných tratí, oblíbené oblasti jsou hory kolem Osla i vyšší polohy ve vnitrozemí. Aktuální stav tratí je vždy dobré ověřit u místních středisek před odjezdem.

Kdy je v norských horách nejlepší počasí na túry?

Nejspolehlivější je období od poloviny června do poloviny září, kdy jsou trasy bez sněhu. Mimo tuto dobu vyžaduje řada oblíbených tras zkušenosti s pohybem po zledovatělém terénu.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.