Oblečení na hory: vrstvení, bunda a funkční prádlo

Na horách nerozhoduje jeden zázračný kus oblečení, ale správné vrstvení – kombinace tří vrstev, které jde podle počasí a námahy přidávat a ubírat. Tenhle článek vysvětluje, jak vrstvení funguje, čím se liší merino od syntetiky a na co se dívat při výběru bundy, aby chránila a přitom nedusila. Rozdíl v pohodlí je znát nejvíc na hřebenech, kde vítr fouká i za jasného počasí.

Na čem záleží

Oblečení na hory má tři úkoly: odvádět pot od těla, udržet teplo a chránit proti větru a dešti. Žádný jeden kus oblečení nezvládne všechny tři úkoly najednou dobře, proto se používá systém vrstvení – tenčí vrstvy na sobě, které jde podle potřeby přidávat a ubírat. Výhoda vrstvení je v tom, že se dá reagovat na měnící se podmínky za chůze, místo jedné silné bundy, kterou je buď příliš horko, nebo příliš zima.

Proč vrstvení funguje lépe než jedna silná bunda

Tělo při chůzi do kopce produkuje výrazně víc tepla než v klidu, takže stejné oblečení, které bylo příjemné na startu, může za deset minut chůze do svahu být příliš teplé. S vrstvením stačí sundat jednu vrstvu, se silnou bundou bez vrstev musíte buď snášet horko, nebo zůstat prochladlí při zastávce.

Zastávka mění potřeby těla nejvíc

Během chůze tělo vytváří teplo samo, ale jakmile se zastavíte na svačinu nebo na focení, produkce tepla prudce klesne a zpocené tričko pod bundou začne rychle chladit. Proto se během delší zastávky vyplatí obléct střední vrstvu navíc ještě dřív, než pocit chladu nastane, a po rozchození ji zase sundat.

Typy a pro koho jsou

Systém vrstvení se skládá ze tří úrovní:

• Spodní vrstva (funkční prádlo) – tričko a spodky z merina nebo syntetiky, které odvádí pot od těla, aby na kůži nezůstávala vlhkost.
• Střední vrstva (izolace) – flísová mikina, softshell nebo tenčí péřová bunda, která udržuje teplo vytvořené tělem.
• Svrchní vrstva (ochrana) – bunda proti větru a dešti, nejčastěji s membránou, která propouští páru ven, ale vodu dovnitř nepustí.

Pro jednodenní letní výlet často stačí spodní vrstva a tenčí svrchní bunda v batohu pro jistotu, na vícedenní přechod nebo do vyšších poloh je vhodné mít všechny tři vrstvy s sebou i v létě.

Kromě tří základních vrstev se v horším počasí hodí i doplňky – čepice nebo kšiltovka proti slunci, tenčí rukavice a nákrčník, které zabírají v batohu málo místa, ale výrazně zlepší pohodlí ve větru nebo na hřebeni.

Parametry, které čtěte na štítku

Kromě materiálu mají cenu tři údaje:

• Složení materiálu – merino vlna dobře reguluje teplotu a nezapáchá tak rychle jako syntetika, ale je dražší a křehčí. Syntetické materiály schnou rychleji a jsou odolnější, ale při delším nošení víc zapáchají.
• Prodyšnost bundy – udávaná často v hodnotě RET nebo podobném parametru, čím nižší číslo, tím lépe bunda propouští páru ven. Levné nepromokavé bundy bez membrány sice zadrží déšť, ale nepropustí ani pot, takže se člověk uvnitř stejně zpotí.
• Vodní sloupec – udává, jak dlouho a jak silnému dešti materiál odolá, než začne prosakovat. Pro běžnou turistiku stačí střední hodnoty, extrémní vodní sloupec má smysl spíš pro vytrvalý déšť ve vysokohorském terénu.

Velikost a padnutí

Oblečení na hory by mělo padnout tak, aby se pod něj vešla další vrstva, ale zároveň nikde zbytečně nepřebývalo a nezachytávalo se o popruhy batohu. Bunda by měla mít dostatečně dlouhé rukávy, které zakryjí zápěstí i při zvednutých rukou (například při chůzi s trekovými holemi), a kapuci, která jde stáhnout těsně kolem obličeje bez omezení výhledu do stran. Kalhoty pro pohyb v terénu mají mít dost volnosti v kolenou pro velký krok přes kámen nebo kořen, aniž by se tkanina napínala.

Dobrým vodítkem při zkoušení v obchodě je zapnout si zip bundy až nahoru, zvednout paže nad hlavu a udělat dlouhý krok vpřed – pokud bunda přitom vytáhne lem z kalhot nebo kalhoty citelně napnou u kolen, je střih příliš těsný na pohyb v terénu. Zvlášť u vícevrstvého oblékání je lepší volit svrchní bundu o velikost větší, aby se pod ni vešla i tlustší střední vrstva bez škrcení v podpaží.

Kolik stojí a kde se nevyplatí šetřit

Základní funkční tričko a tenčí softshellová bunda patří k dostupnější výbavě, kvalitní nepromokavá bunda s dobrou membránou a merino prádlo jsou dražší položky. Šetřit se nevyplácí na svrchní bundě, pokud počítáte s výlety do vyšších poloh nebo do proměnlivého počasí – levná bunda bez skutečné membrány zklame přesně ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete. Naopak na počtu triček nebo barvě jde ušetřit bez dopadu na funkčnost.

Rozumný postup je investovat postupně: nejdřív kvalitní svrchní bunda, protože chrání proti nejnepříjemnějším podmínkám, pak funkční spodní prádlo, které se používá nejčastěji ze všech vrstev, a teprve nakonec střední vrstva, kterou dokáže dočasně nahradit i běžná domácí mikina.

Péče a životnost

Funkční prádlo a membránové bundy se perou v pracích prostředcích určených přímo pro sportovní oblečení, běžný aviváž a prací prášek s bělidlem zanáší vlákna a snižuje jejich schopnost odvádět vlhkost nebo propouštět páru. Membránová bunda po čase ztrácí impregnaci na povrchu (voda přestává stékat v kapkách a začne materiál smáčet), což se dá obnovit speciálním impregnačním sprejem nebo prostředkem na praní. Merino vlna se suší při nižší teplotě a nesnáší časté ždímání v pračce na vysoké otáčky, jinak vlákna ztrácejí pružnost.

Před uskladněním na konci sezóny je dobré oblečení řádně vyprat a nechat úplně proschnout, protože zbytky potu v tkanině dlouhodobě podporují zápach i degradaci vláken. Zipy na bundách se vyplatí občas jemně promazat, hlavně u modelů používaných v zimě, kde vlhkost a sníh v mechanismu zipu časem způsobují zadrhávání.

Časté chyby při výběru

Opakující se chyby při výběru oblečení na hory:

• Bavlněné tričko jako spodní vrstva – po zpocení zůstává mokré a na hřebeni rychle prochladí.
• Jedna silná bunda místo vrstvení, která nutí buď se přehřívat, nebo mrznout při zastávce.
• Nedostatečně dlouhé rukávy nebo kapuce, které při zvednutých rukách odkrývají zápěstí.
• Přebalení do příliš mnoha vrstev na začátku výletu místo postupného přidávání podle potřeby.
• Podcenění tenčí bundy proti větru i v létě, protože na hřebeni fouká i za jasného počasí.
• Bavlněné ponožky pod turistickými botami, které stejně jako bavlněné tričko zůstávají po zpocení vlhké a přispívají ke vzniku puchýřů.

Oblečení má smysl řešit společně se zbytkem výbavy – k obuvi u turistických bot, k batohu u batohu na hory a k celému seznamu u co vzít na hory. Pro jízdu na kole se hodí trochu jiný přístup k vrstvení kvůli proudění vzduchu za jízdy, více u výběru horského kola. Než vyrazíte, ověřte i předpověď počasí na horách, abyste věděli, kolik vrstev bude potřeba.

Časté otázky

Proč se na hory nehodí bavlněné oblečení?

Bavlna po zpocení nebo namočení zůstává vlhká dlouho a na hřebeni nebo při zastávce rychle studí. Merino a syntetika naopak vlhkost odvádí od těla a rychleji schnou.

Je lepší merino, nebo syntetické funkční prádlo?

Merino lépe reguluje teplotu a méně zapáchá i po delším nošení, ale je dražší a citlivější na opotřebení. Syntetika je odolnější a schne rychleji, ale při vícedenním používání víc zapáchá.

Kolik vrstev oblečení si vzít na letní výlet do hor?

Obvykle stačí funkční tričko a tenčí bunda proti větru a dešti v batohu pro jistotu, i když je předpověď příznivá – počasí na hřebenech se mění rychleji než v nížině.

Jak poznám kvalitní nepromokavou bundu?

Kromě vodního sloupce se dívejte na prodyšnost (nižší hodnota RET znamená lepší propustnost páry), délku rukávů a funkční kapuci, která jde stáhnout těsně kolem obličeje.

Jak prát membránovou bundu, aby neztratila funkčnost?

Používejte prací prostředek určený pro sportovní oblečení bez aviváže, protože běžné prostředky zanáší membránu a snižují její schopnost propouštět páru. Ztracenou impregnaci povrchu jde obnovit speciálním sprejem.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.