Švýcarské Alpy: Jungfrau, Grindelwald a Lauterbrunnen

Švýcarské Alpy kolem Jungfrau patří k nejnavštěvovanějším horským oblastem světa – kombinují ledovcové vrcholy, vodopády i pohodlné lanovky. Tenhle přehled ukazuje, co v okolí Grindelwaldu a Lauterbrunnenu vidět, jak se tam dostat a kde přespat.

Kde pohoří leží a čím je jiné

Švýcarské Alpy kolem Jungfrau leží v kantonu Bern, v oblasti známé jako Bernské Alpy. Srdcem regionu je trojice vrcholů Eiger, Mönch a Jungfrau, které se tyčí nad údolím Lauterbrunnen a nad vesnicemi Grindelwald a Wengen. Nejvyšší horou celého Švýcarska je Dufourspitze (masiv Monte Rosa na hranici s Itálií), Jungfrau je ale díky snadné dostupnosti a impozantnímu pohledu na ledovce symbolem švýcarských hor jako takových.

Region je jiný od zbytku Alp hlavně hustotou infrastruktury – ozubnicové železnice a lanovky tu vedou i do míst, kam by se jinde chodilo pěšky celý den, díky čemuž je oblast přístupná i návštěvníkům, kteří na horolezectví nejsou zvyklí. Kdo jede do Alp poprvé a váhá, jestli zvládne vysokohorský terén, najde obecnější rady v článku Alpy poprvé: kam jet, kolik to stojí a jak se připravit.

Švýcarské Alpy bývají oproti sousednímu Rakousku vnímané jako o něco dražší varianta dovolené, ale nabízejí unikátní kombinaci ledovců, jezer a alpských vesnic bez aut, kterou jinde v Alpách nenajdete v tak koncentrované podobě.

Nejhezčí túry a vrcholy

Klasickou vyhlídkovou trasou je procházka z Kleine Scheidegg pod severní stěnou Eigeru, odkud jsou otevřené výhledy na celé trio Eiger–Mönch–Jungfrau. Nenáročné, ale malebné jsou i trasy v údolí Lauterbrunnen kolem vodopádu Staubbach, který patří k nejvyšším v Evropě.

Náročnější výlety

Zdatnější turisté míří na hřeben nad Grindelwaldem nebo na trasu k jezeru Bachalpsee, odkud se za jasného počasí zrcadlí na hladině vrcholy Schreckhorn a Finsteraarhorn. Vysokohorské partie kolem samotné Jungfrau už patří spíš horolezcům – běžný výstup na vrchol vyžaduje zkušenost s pohybem na ledovci a jištění.

Kdo hledá kratší, ale výhledově podobně silný zážitek, ocení i procházku od stanice Männlichen zpátky ke Kleine Scheidegg – jde o jednu z nejfotogeničtějších nenáročných tras v celém regionu, vhodnou i pro rodiny s dětmi.

Hřebenovka nebo vícedenní přechod

Region nabízí i vícedenní trasy s přenocováním na horských chatách, typicky propojující údolí Lauterbrunnen s okolními hřebeny. Kdo hledá delší přechod bez nutnosti vracet se každý večer do vesnice, najde v okolí síť značených cest a chat, ale je potřeba počítat s výraznějším převýšením než na běžných denních výletech.

Pro srovnání s jinými částmi Alp, kde jsou vícedenní trasy podobně rozvinuté, může posloužit přehled o Zillertalu na rakouské straně.

Lanovky a výlety bez velkého převýšení

Hlavním lákadlem regionu je ozubnicová železnice na Jungfraujoch, nejvýše položenou železniční stanici v Evropě, odkud je výhled na Aletschský ledovec – největší ledovec Alp. Cesta vede přes Kleine Scheidegg a je zážitkem sama o sobě, i když bývá v hlavní sezóně dost vytížená.

Kromě Jungfraujochu fungují v okolí i další lanovky, například na First nad Grindelwaldem, odkud vedou nenáročné vyhlídkové trasy a rodinné atrakce.

Zima: lyžování a běžky

V zimě se region mění na rozsáhlé lyžařské středisko s propojenými sjezdovkami kolem Grindelwaldu, Wengenu a Mürrenu. Terén je vhodný pro širokou škálu úrovní, od začátečníků po zkušené lyžaře, a nabízí i klasickou trať pro sjezd Lauberhorn, na které se jezdí závody Světového poháru. Běžecké tratě se najdou v údolí kolem Lauterbrunnenu a Grindelwaldu, kde jsou i nenáročné rovinaté úseky.

Kromě klasického sjezdového lyžování je oblast oblíbená i mezi skialpinisty a příznivci freeride jízdy mimo upravené sjezdovky – to už ale vyžaduje zkušenost s posouzením lavinového nebezpečí a odpovídající výbavu. Méně náročnou zimní alternativou jsou sáňkařské dráhy, kterých je v okolí Grindelwaldu i Mürrenu několik a jsou vhodné i pro rodiny s dětmi.

Kde se ubytovat

Nejčastější volbou je Grindelwald, který má nejširší nabídku hotelů, penzionů i restaurací a dobré napojení na lanovky a železnici. Wengen a Mürren jsou o něco klidnější, autem nepřístupné vesnice s výbornými výhledy, kam se jezdí vlakem nebo lanovkou. Lauterbrunnen v údolí je zase praktická základna díky přímému železničnímu spojení do obou směrů.

Kdo hledá levnější variantu, může zvážit ubytování níž v údolí, například v Interlakenu, odkud je do celé oblasti dobré vlakové spojení. Interlaken má navíc výhodu v tom, že leží mezi dvěma jezery a nabízí i vlastní program pro dny, kdy se počasí v horách zhorší.

V hlavní letní i zimní sezóně je rozumné rezervovat ubytování s předstihem – region patří mezi nejnavštěvovanější horské oblasti světa a kapacita ve vesnicích blízko lanovek bývá omezená.

Kdy jet a jaké tam bývá počasí

Léto (přibližně od června do září) je hlavní sezónou pro turistiku, kdy jsou otevřené vysokohorské trasy a chaty. Zima od prosince do dubna patří lyžařům. Počasí se v horských partiích mění rychle, zvlášť kolem Jungfraujochu, kde je i v létě citelná zima a možný sníh – aktuální podmínky je dobré ověřit před výletem přímo u provozovatele železnice.

Jarní a podzimní měsíce bývají klidnější na návštěvníky, ale některé vysokohorské trasy a chaty mimo hlavní sezónu nemusí být v provozu. Právě proto se vyplatí předem zjistit, jestli je konkrétní trasa nebo chata otevřená, spíš než spoléhat na to, co bylo napsáno v loňském průvodci.

Podzim bývá zajímavý i kvůli barvám listnatých lesů v nižších polohách údolí, zatímco vysoko položené vrcholy už mívají první sníh – kombinace, která region v tomto období dělá fotogenický, i když už chladnější na celodenní výlety.

Doprava a parkování

Do regionu se nejčastěji jezdí vlakem přes Interlaken, odkud pokračuje švýcarská železniční síť dál do jednotlivých vesnic. Auto se hodí na cestu do Interlakenu nebo Lauterbrunnenu, dál už ale vesnice jako Wengen a Mürren autem nejsou přístupné – parkuje se v údolí a pokračuje se vlakem nebo lanovkou. Tenhle systém sice vyžaduje trochu jiné plánování než klasický výlet autem, ale zároveň dělá z regionu jedno z nejklidnějších horských míst v Alpách, bez dopravních zácp typických pro některá rakouská nebo italská střediska.

Parkování v Lauterbrunnenu a Grindelwaldu bývá v hlavní sezóně vytížené, proto se vyplatí přijet spíš dřív ráno nebo počítat s tím, že se auto po zbytek pobytu prostě nechá stát a další přesuny se řeší vlakem. Švýcarská železniční síť je na tenhle způsob cestování zvyklá a spojení mezi jednotlivými vesnicemi jezdí často.

Kdo přijíždí z Česka, může cestu kombinovat s návštěvou dalších švýcarských nebo rakouských oblastí, například s Zermattem a Matterhornem nebo s Mont Blankem na francouzské straně.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Švýcarska?

Nejvyšší horou Švýcarska je Dufourspitze v masivu Monte Rosa na hranici s Itálií. Jungfrau je nižší, ale díky dostupnosti a ozubnicové železnici je turisticky mnohem známější.

Jaký tvar má Jungfrau?

Jungfrau je zasněžený vysokohorský vrchol s výraznými ledovcovými poli, který spolu s Eigerem a Mönchem tvoří charakteristickou skupinu tří vrcholů viditelnou z celého údolí.

Kolik stojí horská služba ve Švýcarsku?

Cena pomoci horské služby se odvíjí od typu zásahu a někdy i od toho, zda má návštěvník sjednané cestovní pojištění pokrývající horskou záchranu – bez pojištění může jít o vysokou částku, proto se doporučuje mít pojištění sjednané předem.

Dá se region navštívit bez auta?

Ano, region je jeden z nejlépe propojených švýcarskou železnicí a lanovkami. Auto se hodí jen na cestu do Interlakenu, dál se pohodlně cestuje vlakem.

Kde ve švýcarských Alpách lyžovat?

Hlavní lyžařský terén regionu je propojený kolem Grindelwaldu, Wengenu a Mürrenu, s tratěmi pro různé úrovně od začátečníků po zkušené lyžaře a s výhledy na masiv Jungfrau přímo ze sjezdovky.

Jak dlouho trvá výlet na Jungfraujoch?

Celodenní výlet z Grindelwaldu nebo Lauterbrunnenu na Jungfraujoch a zpět zabere s prohlídkou vyhlídek obvykle většinu dne, v hlavní sezóně je dobré počítat i s frontami na vlak a s tím, že jízdenka patří mezi dražší položky celého výletu.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.