Matterhorn a Zermatt: výhledy, lanovky a výstup

Matterhorn je jedna z nejrozpoznatelnějších hor světa a městečko Zermatt pod ní patří k nejznámějším horským střediskům Alp. Tenhle přehled shrnuje, kde hora přesně leží, jak náročný je skutečný výstup na vrchol, jaké jsou pohodlnější alternativy lanovkou a na co si dát pozor.

Základní fakta o vrcholu

Matterhorn měří 4 478 metrů a stojí na hranici mezi švýcarským kantonem Valais a italským Údolím Aosty. Jeho charakteristický pyramidový tvar se čtyřmi ostrými hranami z něj udělal jednu z nejfotografovanějších hor na světě – siluetu Matterhornu znají i lidé, kteří v Alpách nikdy nebyli, mimo jiné díky tomu, že inspirovala logo jedné známé čokoládové značky.

Pod horou leží švýcarské městečko Zermatt, na italské straně pak Breuil-Cervinia. Zermatt je výchozím bodem naprosté většiny návštěv – ať už jde o turistiku, lyžování, nebo samotný horolezecký výstup.

Matterhorn bývá spolu s Mont Blankem a Mont Rosou řazen mezi hory, které symbolizují alpinismus jako takový. Na rozdíl od většiny čtyřtisícovek v okolí ale nemá žádný jednoduchý, čistě turistický přístup na vrchol – i nejschůdnější cesta vyžaduje lezení a zkušenost. Právě proto se Zermatt stal spíš centrem pro pozorování a obdivování hory zdálky než masovým výchozím bodem pro výstupy, jaké známe třeba z Zugspitze. I proto je Matterhorn pro naprostou většinu návštěvníků horou, kterou se sluší obdivovat zdálky – a přesně na tenhle zážitek jsou postavené obě hlavní vyhlídkové trasy popsané níže.

Trasy na vrchol

Výstup na Matterhorn není turistická trasa, ale klasická vysokohorská horolezecká činnost. Nejznámější cesta vede přes Hörnli hřeben ze švýcarské strany a vyžaduje jištěné lezení, zkušenost s pohybem ve skalnatém terénu a dobrou fyzickou kondici. Naprostá většina návštěvníků, kteří se o výstup pokoušejí, najímá místního horského vůdce – terén je technicky náročný a orientace bez zkušenosti s horou riskantní.

Kdo se o výstup nepokouší, ale chce se k hoře přiblížit pěšky, může volit některou z nižších turistických tras v okolí Zermattu, odkud jsou na Matterhorn otevřené výhledy bez nutnosti lézt.

Pohodlněji: lanovkou nebo vlakem

Pro naprostou většinu návštěvníků je nejlepší cestou k zážitku z Matterhornu jedna ze dvou lanovkových/vlakových tras:

• Gornergrat – ozubnicová železnice ze Zermattu na vyhlídkovou plošinu s jedním z nejznámějších panoramat na Matterhorn a okolní čtyřtisícovky.
• Klein Matterhorn – lanovkový systém vyvážející až na nejvýše položenou vyhlídkovou plošinu v Alpách, odkud je vidět nejen na Matterhorn, ale za jasného počasí i do Itálie.

Obě trasy jsou vhodné i pro návštěvníky bez horolezecké zkušenosti a jsou hlavním důvodem, proč se Zermatt řadí mezi nejnavštěvovanější horská střediska Alp i mimo lyžařskou sezónu.

Náročnost a kolik času počítat

Samotný výstup na vrchol trvá zkušeným horolezcům s vůdcem obvykle celý den s nočním nebo velmi časným ranním startem z chaty pod horou. Je to náročná horolezecká akce, na kterou se chodí trénovat měsíce dopředu, ne improvizovaně během dovolené. Horští vůdci obvykle vyžadují, aby zájemce doložil předchozí zkušenost s podobně náročným terénem, než ho na výstup vezmou.

Naproti tomu výlet lanovkou na Gornergrat nebo Klein Matterhorn zvládne za jediné dopoledne i méně zdatný návštěvník – čas strávený na vyhlídce si každý přizpůsobí sám, cesta nahoru trvá řádově desítky minut. Kdo má víc času, může obě trasy spojit do jednoho dne a porovnat pohled na Matterhorn ze dvou různých stran údolí.

Kdy jít a jaké bývá počasí

Nejstabilnější počasí pro pohled na Matterhorn i pro výstup bývá v letních měsících, kdy je hora nejméně zasněžená a technicky nejschůdnější. I v létě se ale na vrcholu drží sníh a led, a počasí se v této nadmořské výšce mění rychleji než v podhůří – ranní jasno nezaručuje jasno odpoledne.

V zimě je oblast kolem Zermattu vyhledávaným lyžařským střediskem, samotný výstup na vrchol se v zimě prakticky nepodniká kvůli sněhu a ledu na trase. Aktuální stav počasí a otevření tras je vždy dobré ověřit přímo u horské služby nebo provozovatele lanovek, protože se mění den ze dne.

I mimo hlavní sezónu je Zermatt v provozu – lanovky na Klein Matterhorn jezdí prakticky celoročně, protože vedou i k celoročnímu lyžařskému terénu na ledovci. Kdo plánuje kombinovanou dovolenou léto–hory, může si Zermatt srovnat s podobně vysoko položenými oblastmi, jako je okolí rakouských Alp v létě, kde jsou ale trasy obecně méně technické.

Chaty a občerstvení na trase

Na trase k Matterhornu funguje horská chata, na které horolezci obvykle přenocují před ranním výstupem na vrchol – rezervace předem je nutná, kapacita je omezená a v hlavní sezóně bývá chata plně obsazená s předstihem. Přímo ve Zermattu i na vyhlídkových stanicích Gornergrat a Klein Matterhorn je k dispozici běžné občerstvení, restaurace i horské bufety, takže se dá naplánovat celodenní výlet bez nutnosti nosit si vlastní zásoby jídla.

Samotné městečko Zermatt nabízí širokou škálu restaurací od jednoduchých bufetů po podniky zaměřené na horskou i mezinárodní kuchyni. Kdo plánuje celý den strávit na vyhlídkách, ocení, že na obou hlavních trasách (Gornergrat i Klein Matterhorn) jsou mezistanice s možností zastávky, takže se dá výlet rozdělit na kratší úseky s odpočinkem.

Kdo plánuje výlet na více dní, může kombinovat návštěvu Zermattu s okolními oblastmi – například s Mont Blankem a Chamonix na francouzské straně, kam to autem trvá několik hodin, nebo s dalšími švýcarskými Alpami v okolí Jungfrau, kde je podobně hustá síť lanovek a vyhlídkových tras.

Co vzít s sebou a bezpečnost

Na vyhlídkové výlety lanovkou stačí teplejší oblečení – i v létě je na Klein Matterhorn v nadmořské výšce přes 3 800 metrů citelná zima a vítr. Sluneční brýle a opalovací krém jsou na sněhu a ledovci nutností kvůli silnému odrazu slunce, a to i při zamračené obloze.

Pro samotný výstup na vrchol platí úplně jiná pravidla: jde o horolezeckou akci vyžadující odpovídající výstroj (helma, úvazek, cepín, mačky), zkušenost s lezením v exponovaném terénu a ideálně doprovod certifikovaného horského vůdce. Improvizovaný pokus bez zkušeností je na Matterhornu, který patří mezi technicky i psychicky náročné hory, vysoce rizikový. Hora je proslulá i tím, že uvolněné kamení dokáže ohrozit i zkušené lezce, proto se doporučuje pohybovat se po hřebeni co nejdřív ráno, dokud je skála ještě zmrzlá a kameny drží pevněji.

• Sledujte předpověď počasí těsně před výstupem, ne jen den dopředu.
• Počítejte s časem na sestup ještě před setměním nebo zhoršením počasí.
• Do Zermattu se nejezdí běžným autem – parkuje se v sousedním Täschi a dál se pokračuje vlakem nebo taxíkem, což je dobré zahrnout do časového plánu.

Časté otázky

Kde je Matterhorn?

Matterhorn leží na hranici Švýcarska a Itálie, nad švýcarským městečkem Zermatt a italským Breuil-Cervinia. Je součástí Penninských Alp.

Kolik stojí lanovka na Matterhorn?

Ceny se liší podle trasy (Gornergrat, Klein Matterhorn) a sezóny, orientačně se dá počítat zhruba se stovkou švýcarských franků i víc za zpáteční jízdenku pro dospělého. Aktuální ceník má vždy provozovatel na svém webu.

Jak se dostat na Klein Matterhorn a Gornergrat?

Obě vyhlídky vedou přímo ze Zermattu – Gornergrat ozubnicovou železnicí, Klein Matterhorn kabinkovou lanovkou. Do Zermattu samotného se nejezdí autem, ale vlakem nebo elektromobilem z Täsche.

Jaký tvar má Matterhorn?

Matterhorn má charakteristický pyramidový tvar se čtyřmi ostrými hranami, díky kterému patří k nejrozpoznatelnějším horám na světě.

Dá se na Matterhorn vyjet bez horolezecké zkušenosti?

Na samotný vrchol ne – jde o technicky náročný horolezecký výstup. Bez zkušeností se ale dá zážitek z hory zprostředkovat pohodlně lanovkou na Gornergrat nebo Klein Matterhorn.

Jak dlouho trvá cesta do Zermattu z Česka?

Autem se do Täsche u Zermattu jede z Česka typicky přes celý den, protože poslední úsek se řeší vlakem nebo elektromobilem. Vlakové spojení ze Švýcarska funguje přímo do centra Zermattu a bývá pohodlnější variantou, jak se do horského údolí dostat bez přesedání na parkovišti.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.