Krkonoše: průvodce po nejvyšších českých horách

Krkonoše jsou nejvyšší české pohoří a zároveň nejnavštěvovanější hory v zemi. Tenhle přehled ukazuje, kudy vede hlavní hřebenovka, kam vyrazit na jednodenní výlet, kde v zimě lyžovat a na které straně hor se dá i o víkendu najít klid.

Kde pohoří leží a čím je jiné

Krkonoše se táhnou podél česko-polské hranice na severovýchodě Čech a jsou nejvyšším pohořím celé republiky. Hlavní hřeben odděluje českou a polskou stranu a jeho vrcholem je Sněžka, nejvyšší hora Česka. Od ostatních tuzemských pohoří se Krkonoše liší tím, že nad hranicí lesa se otevírají skutečné alpínské louky a plató, která svým charakterem připomínají spíš vysoké hory než středoevropské kopce.

Velká část hor leží v Krkonošském národním parku (KRNAP), který má vlastní pravidla pohybu — v nejcennějších partiích platí zákaz vycházet mimo značené cesty a v zimě navíc dočasná uzavírka vysokohorských chodníků kvůli lavinovému nebezpečí a ochraně zvěře. Než vyrazíte do vrcholových partií, je dobré mrknout na stránky správy parku, jak to aktuálně vypadá.

Rozdělení pohoří

Zjednodušeně se dají Krkonoše rozdělit na tři části: západní (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou), střední s nejvyššími vrcholy a největším turistickým ruchem (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Sněžka) a východní, klidnější okolí Janských Lázní a Černé hory. Každá má trochu jiný charakter i publikum.

Nejhezčí túry a vrcholy

Nejznámějším cílem je logicky výstup na Sněžku, na kterou vede několik značených tras z české i polské strany a dá se vyjet i lanovkou. Kromě samotné Sněžky stojí za pozornost hřebenová partie kolem Luční a Labské boudy, odkud jsou rozlehlé výhledy do údolí i na polskou stranu.

Milovníci vodopádů ocení západní část hor — přehled konkrétních míst je v samostatném článku o vodopádech v Krkonoších a Jizerských horách. Kdo chce nenáročný výlet s dětmi, najde inspiraci v článku o horách s dětmi v Česku, kde jsou i krkonošské tipy na bobové dráhy a lehké procházky.

Rozhledy a zajímavá místa

Kromě vrcholů stojí za návštěvu i Obří důl pod Sněžkou, hluboké ledovcové údolí s dramatickým profilem, kam se dá vyrazit z Pece pod Sněžkou. Pro klidnější procházku po lese jsou vhodné okolní boudy s posezením, kde se dá zastavit na horkou polévku.

Hřebenovka nebo vícedenní přechod

Klasikou je přechod po hlavním hřebeni od Harrachova přes Luční a Labskou boudu, kolem Sněžky až po Pomezní boudy u polských hranic. Zdatný turista jej zvládne za dva dny s přenocováním na některé z hřebenových bud, pohodovější tempo si žádá tři dny. Trasa vede z velké části nad hranicí lesa, takže je hodně vystavená počasí — vítr a náhlá změna viditelnosti tu dokážou zaskočit i zkušené chodce.

Co si pohlídat

• Před vícedenním přechodem sledujte předpověď na několik dní dopředu, ne jen na den výstupu.
• Boudy na hřebeni fungují sezónně, ubytování je vhodné mít domluvené předem.
• V zimě je hřeben přístupný jen po vyznačených zimních trasách, mimo ně hrozí lavinové nebezpečí.

Kdo na vícedenní trek nemá čas, dá se hřeben ochutnat i po částech — třeba jen úsek od Luční boudy k Sněžce a zpět lanovkou nebo autobusem dolů do Pece.

Lanovky a výlety bez velkého převýšení

Kdo nechce nebo nemůže šlapat celý výstup pěšky, má na výběr z několika lanovek. Nejznámější je lanovka na Sněžku z Pece pod Sněžkou, která zvládne převýšení k vrcholu za pár minut. Na východní straně hor funguje lanovka na Černou horu z Janských Lázní, spojená se Stezkou korunami stromů — víc v článku o Janských Lázních a Černé hoře.

Pro koho se lanovky hodí

Lanovky oceníte hlavně s malými dětmi, s omezenou fyzičkou nebo když chcete vidět vrcholové partie i za den, kdy na dlouhý výstup nezbyl čas. Počítejte ale s tím, že o víkendu a v sezóně bývají fronty, a s tím, že provoz může kvůli počasí nebo údržbě vypadnout — aktuální stav si ověřte přímo u provozovatele.

Zima: lyžování a běžky

V zimě se Krkonoše mění na centrum českého lyžování. Největší sjezdové areály jsou ve Špindlerově Mlýně, v Peci pod Sněžkou a v Harrachově, menší střediska najdete i v Rokytnici nad Jizerou nebo Janských Lázních. Pro běžkaře jsou klíčové hřebenové magistrály, které za dobrých sněhových podmínek propojují celé pohoří od západu na východ.

Na co myslet v zimě

• Hřebenové partie bývají v zimě uzavřené mimo vyznačené zimní trasy — informace najdete u správy KRNAP.
• Počasí na hřebeni se může lišit od údolí o několik stupňů i o silný vítr, počítejte s teplejším oblečením navíc.
• Aktuální stav sjezdovek a lanovek si vždy ověřte na webu konkrétního střediska, sezóna se každý rok liší.

Kde se ubytovat

Nejvíc ubytovacích kapacit nabízí střediska u paty hor — Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Harrachov a Rokytnice nad Jizerou, kde je k dispozici všechno od hotelů po penziony a apartmány. Kdo chce přespat přímo na hřebeni, může zvolit některou z hor­ských bud podél hlavní trasy, kapacita je tam ale omezená a v sezóně se rychle plní.

Jak vybírat

Pokud plánujete hlavně túry, vyplatí se ubytování co nejblíž výchozímu bodu trasy, ať nemusíte ráno dojíždět. Pro rodiny s dětmi bývá pohodlnější středisko s dostupnými lanovkami a nenáročnými procházkami v okolí — víc tipů je v článku o horách s dětmi v Česku.

Kdy jet a jaké tam bývá počasí

Krkonoše fungují celoročně, ale charakter výletu se sezónou hodně mění. Léto a časný podzim jsou nejvhodnější pro dlouhé túry a přechody hřebene, kdy jsou cesty sjízdné a boudy v provozu. Zima patří lyžařům a běžkařům, jaro bývá na horách ještě dost sněhové a rozbahněné, takže se s výstupy do vysokých partií raději počká na pozdější měsíce.

Počasí na hřebeni

Na hlavním hřebeni platí, že počasí se mění rychleji než v podhůří — vítr, mlha nebo prudký déšť dokážou přijít během chvíle i za jinak hezkého dne. Aktuální předpověď a stav na horách je vhodné sledovat těsně před výletem, ideálně přes web horské služby nebo správy parku, ne podle celkové předpovědi pro kraj.

Doprava a parkování

Do Krkonoš se dá dojet autem i veřejnou dopravou — vlakem a autobusem do Vrchlabí, Trutnova nebo přímo do podhorských středisek, odkud jezdí místní autobusové linky dál do hor. Autem je potřeba počítat s tím, že centra středisek jako Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou mají v sezóně omezené a placené parkování, případně regulaci vjezdu do centra.

Tip na sezónu

V hlavní letní i zimní sezóně se vyplatí přijet na parkoviště co nejdřív ráno nebo využít záchytná parkoviště na okraji obcí a do centra dojít pěšky či místním autobusem — ušetří to čas i nervy hledáním místa.

Cesta na polskou stranu

Kdo chce kombinovat výlet s polskou stranou hor, dostane se tam z Pece pod Sněžkou pěšky přes hřeben nebo objížďkou autem přes hraniční přechod. Kombinace obou stran v jednom dni je náročná na čas, lepší je na to vyhradit samostatný výlet.

Časté otázky

Proč jezdíme na polskou stranu Krkonoš?

Polská strana hor má vlastní turistickou infrastrukturu, jiný ráz zástavby i jiné výhledy na hřeben, takže je to oblíbený doplněk k výletu z české strany. Víc o tom je v článku o polských Krkonoších.

Kde v Krkonoších zaplatit vstup do národního parku?

Vstup do samotného národního parku se neplatí, poplatky se týkají jen konkrétních zpoplatněných služeb, jako jsou lanovky nebo placená parkoviště. Podrobná pravidla pohybu v parku najdete na webu správy KRNAP.

Kolik dní si na Krkonoše naplánovat?

Na jeden vrchol nebo okruh stačí jeden den, na pořádnou hřebenovku od Harrachova po Pomezní boudy je lepší počítat se dvěma až třemi dny s přespáním na horské boudě.

Je lepší jet do Krkonoš v létě, nebo v zimě?

Záleží, co hledáte — léto je čas na dlouhé túry a přechod hřebene, zima patří lyžování a běžkám. Jaro a pozdní podzim bývají na horách nevyzpytatelné a méně vhodné pro náročnější výstupy.

Dá se v Krkonoších vyjet nahoru bez pěší túry?

Ano, na několik míst vedou lanovky, například na Sněžku z Pece pod Sněžkou nebo na Černou horu z Janských Lázní, takže se dá vrchol nebo hřeben zažít i bez dlouhého výstupu.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.