Polské Krkonoše: Karpacz, Szklarska Poręba a výlety

Polská strana Krkonoš nabízí jiný pohled na stejné pohoří než ten český – Karpacz a Szklarska Poręba jsou turistická centra s vlastní sítí tras na hřeben, včetně přístupu na Sněžku. Přidávají se k tomu termální lázně a vyhlídková věž hradu Chojnik u Jelení Góry. Tady je přehled, kam na túru, kam na wellness a kdy vyrazit.

Kde pohoří leží a čím je jiné

Polská strana Krkonoš leží na severním úpatí pohoří, naproti české straně s centrem v Peci pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně. Hlavními turistickými středisky jsou Karpacz a Szklarska Poręba, obě s dobrým zázemím pro túry i zimní sporty.

Oproti české straně Krkonoš je polská strana o něco méně frekventovaná na hlavních trasách mimo víkendy, i když v okolí Karpacze a přístupu na Sněžku bývá v sezóně také rušno.

Kdo plánuje pobyt na obou stranách hranice, ocení, že jsou obě strany propojené hraničními přechody na hřebeni – dá se tak snadno kombinovat výlet k Sněžce z české strany s návštěvou polských měst pod horami.

Krkonoše jsou navíc jedno z mála pohoří ve střední Evropě, kde je hlavní hřeben rozdělený státní hranicí tak přirozeně, že to turista při chůzi ani nemusí poznat – značení a chaty na obou stranách fungují nezávisle, ale trasy na sebe plynule navazují.

Nejhezčí túry a vrcholy

Nejznámějším cílem je výstup na Sněžku z polské strany, buď přímo z Karpacze, nebo od horní stanice sedačkové lanovky, která zkracuje první část stoupání. Trasa je delší než většina přístupů z české strany, ale nabízí jiný úhel pohledu na vrchol i okolní hřebeny.

Dalším oblíbeným cílem je vrch Chojnik u Jelenia Góry, se zříceninou hradu a vyhlídkovou věží – nenáročná túra vhodná i pro rodiny s dětmi, bez nutnosti řešit vysokohorský terén.

Kdo chce zažít krkonošský hřeben bez nutnosti výstupu přímo na Sněžku, může zvolit kratší okruh v okolí horní stanice lanovky, odkud jsou také pěkné výhledy do okolí bez dalšího náročného stoupání.

V okolí Szklarské Poręby je zase oblíbený vodopád Kamieńczyk, snadno dostupný krátkou procházkou od centra, dobrá volba jako doplněk k náročnější túře nebo jako samostatný nenáročný výlet.

Hřebenovka nebo vícedenní přechod

Hlavní krkonošský hřeben lze projít i z polské strany a propojit ho s přechodem na českou stranu k Janským Lázním a Černé hoře. Hraniční přechody na hřebeni jsou volně průchodné, takže se dá naplánovat trasa kombinující obě strany pohoří během jednoho dne.

Pro vícedenní pobyt je výhodou hustá síť chat na polské straně, které umožňují rozdělit si delší trasu na etapy bez nutnosti sestupovat každý den do údolí.

Kdo plánuje delší přechod, ocení, že se dá kdykoli sestoupit do některého z blízkých údolí, pokud se počasí na hřebeni zhorší nebo dojde čas – síť chat a sestupových tras je na polské straně hustá.

Lanovky a výlety bez velkého převýšení

Z Karpacze vede sedačková lanovka, která přiblíží turisty do vyšších partií a zkrátí výstup na Sněžku i další okolní vrcholy. V létě funguje i jako samostatná atrakce pro návštěvníky, kteří jen chtějí vyjet nahoru na výhled bez dalšího pokračování pěšky.

Nenáročnou alternativou je i procházka k Wangu, dřevěnému norskému kostelu nad Karpaczem, spojená s krátkým výstupem bez nutnosti řešit vysokohorský terén.

Podobně jako na české straně u Jizerských hor, i tady platí, že nenáročné trasy s lanovkou jsou dobrou volbou pro rodiny s menšími dětmi, které na celodenní výstup na hřeben ještě nejsou připravené.

V okolí obou lanovkových stanic bývá i o víkendech živo, takže kdo hledá klidnější zážitek, udělá dobře, když vyrazí ve všední den nebo mimo hlavní dopolední špičku.

Zima: lyžování a běžky

Na polské straně Krkonoš fungují menší lyžařská střediska v okolí Karpacze a Szklarské Poręby, vhodná spíš pro rodiny a méně náročné lyžaře než pro vyhledávače dlouhých sjezdovek. Doplňuje je hustá síť běžeckých tras v nižších partiích.

Aktuální stav sjezdovek a otevírací dobu vleků je potřeba ověřit vždy na webu konkrétního střediska, protože se podmínky mění podle sněhu v dané sezóně.

Menší velikost středisek znamená i kratší fronty na vleky než ve větších areálech, což ocení hlavně rodiny s dětmi, které nechtějí trávit čas čekáním.

Kde se ubytovat

Karpacz nabízí nejširší výběr ubytování přímo pod horami, od hotelů po penziony různé kategorie. Szklarska Poręba je o něco klidnější a menší, vhodná pro ty, kdo hledají méně turistický ruch. Jelenia Góra funguje spíš jako regionální základna s dobrou dostupností do okolí, včetně termálních lázní.

V hlavní sezóně, zvlášť o víkendech a v zimě, je poptávka po ubytování vysoká a vyplatí se rezervovat s předstihem.

V posledních letech přibylo v okolí Karpacze i moderních apartmánových komplexů s wellness zázemím, které kombinují pobyt v horách s odpočinkem po túře.

Termální lázně v okolí Jelení Góry přitahují i návštěvníky, kteří do hor nejdou vůbec – kombinace koupání a krátkých procházek v podhůří je oblíbenou alternativou k náročnějším túrám.

Pro rodiny s dětmi bývá výhodou ubytování přímo v Karpaczi, odkud je pěšky dosažitelná i řada atrakcí a obchodů bez nutnosti řešit dopravu.

Kdy jet a jaké tam bývá počasí

Na túry je nejvhodnější období od května do října, kdy jsou hřebenové partie sjízdné bez sněhu. Zimní sezóna pro lyžování trvá zhruba od prosince do března podle sněhových podmínek.

Počasí na krkonošském hřebeni se mění stejně rychle na polské straně jako na české – silný vítr a náhlé zhoršení viditelnosti jsou běžné i v létě. Před výstupem na Sněžku je vhodné zkontrolovat aktuální předpověď a mít v záloze kratší alternativu, pokud se počasí zhorší.

Podzim bývá na polské straně stejně jako na české oblíbený díky barevným lesům v nižších partiích, i tady ale platí, že dny se krátí a je potřeba počítat s dřívějším sestupem před setměním.

V zimě je potřeba na hřebeni počítat i s lavinovým rizikem v exponovanějších úsecích, aktuální stupeň ohrožení stojí za to ověřit u polské horské služby (GOPR) před vyrazením mimo upravené trasy.

Doprava a parkování

Do Karpacze i Szklarské Poręby vede silnice od Jelení Góry, hlavního dopravního uzlu regionu. V sezóně bývají parkoviště u dolní stanice lanovky v Karpaczi přeplněná, zvlášť o víkendech, vyplatí se proto přijet brzy ráno nebo využít vzdálenější placená parkoviště s kyvadlovou dopravou.

Pro návštěvníky z Česka je oblast dobře dostupná i jako jednodenní výlet z české strany Krkonoš, hraniční přechody na hřebeni umožňují kombinovat obě strany pohoří v rámci jednoho výletu.

Veřejnou dopravou se do obou středisek dá dostat autobusem z Jelení Góry, v hlavní sezóně jezdí spoje častěji, mimo sezónu je potřeba počítat s delšími intervaly mezi spoji.

Kdo cestuje vlakem, dojede do Jelení Góry a odtud pokračuje autobusem, místní dopravou nebo regionálním vlakem dál do hor – do Szklarské Poręby vlaky jezdí, jízdní řády je ale dobré ověřit u dopravce.

Časté otázky

Kam na výlet v okolí Jelení hory?

Kromě samotné vyhlídkové věže a zříceniny hradu na Chojniku stojí za návštěvu i termální lázně v okolí Jelení Góry a menší města regionu s dobrou dopravní dostupností.

Kde zaplatit vstup do polských Krkonoš?

Vstup do Karkonoského národního parku se platí u značených vstupních bodů na hlavních trasách, pokladny bývají přímo na místě nebo se dá vstupenka koupit online předem.

Kde koupit vstupenku do polských Krkonoš?

Vstupenky do národního parku se prodávají u vstupních bran na trasách, případně přes web správy parku, kde jsou i aktuální informace o cenách.

Jak dlouho trvá výstup na Sněžku z polské strany?

Z Karpacze tam a zpět vychází orientačně pět až šest hodin čistého času chůze, se sedačkovou lanovkou lze první část trasy zkrátit.

Je možné přejít na Sněžku z polské strany na českou?

Ano, hraniční přechody na krkonošském hřebeni jsou volně průchodné pro pěší turisty, takže se dá naplánovat trasa kombinující obě strany pohoří.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.