Šumavská jezera: Černé, Čertovo, Plešné a Laka

Česká Šumava má pět ledovcových jezer, která vznikla po poslední době ledové a dnes leží v srdci národního parku. Tenhle přehled řekne, které jezero je které, jak dlouhá a náročná je cesta k němu pěšky a na co narazíte, když se chystáte na jednodenní výlet.

O co jde a pro koho to je

Šumavská jezera vznikla během poslední doby ledové, kdy horské ledovce vyhloubily ve svazích kotle a po jejich ústupu se prohlubně zaplnily vodou. Na české straně pohoří je tak pět jezer tohoto typu: Černé jezero, Čertovo jezero, Plešné jezero, Prášilské jezero a menší Laka; tenhle přehled se podrobně věnuje čtyřem z nich. Všechna leží uvnitř národního parku Šumava nebo těsně na jeho hranici a patří mezi nejpřísněji chráněná místa v pohoří.

Výlet k jezeru je vhodný pro rodiny s dětmi i pro běžné turisty bez horské zkušenosti – trasy jsou dobře značené, vedou po lesních cestách a převýšení bývá mírné až střední. Kdo hledá náročnější túru, může jezero zařadit jako zastávku na delší trase po hřebeni.

Čím se jednotlivá jezera liší

• Černé jezero – největší a nejsnáze dostupné, kousek od Železné Rudy
• Čertovo jezero – po Černém jezeře druhé nejhlubší, leží pod Jezerní horou
• Plešné jezero – nejodlehlejší, pod skalní jezerní stěnou Plechého
• Laka – nejmenší, s naučnou stezkou po dřevěném molu nad rašeliništěm

Nejlepší místa v Česku

Černé jezero je největší šumavské jezero a leží nedaleko Železné Rudy, pod svahy Jezerní hory. Výchozím bodem bývá parkoviště u osady Alžbětín nebo přímo od Železné Rudy, odkud vede pohodlná lesní cesta v délce zhruba čtyř kilometrů jedním směrem. K jezeru se dá dojít i po značené cestě od nedalekého Čertova jezera, takže se dají obě jezera spojit do jednoho okruhu.

Čertovo jezero je od Černého jezera vzdálené jen pár kilometrů lesem a je po Černém jezeře druhé nejhlubší na Šumavě. Přístup vede z osady Špičák nebo z Debrníku, cesta je o něco kratší než k Černému jezeru, ale terén je místy strmější. Obě jezera se dají navštívit v jednom dni jako okruh v délce kolem deseti kilometrů.

Plešné jezero leží na jihu Šumavy poblíž Nové Pece a patří k nejodlehlejším. Vede k němu značená cesta, nejčastěji od Nové Pece nebo z Jeleních Vrchů, a cesta tam a zpět vyjde orientačně na tři až čtyři hodiny chůze. Odměnou je pohled na skalní stěnu, která jezero z jedné strany lemuje, a klid – turistů sem chodí méně než k Černému jezeru.

Laka je nejmenší z šumavských jezer a leží v okolí Prášil. Kolem jezera vede krátká naučná stezka po dřevěném molu, která je vhodná i pro rodiny s malými dětmi nebo kočárkem po zpevněné části. Výchozím bodem bývá Nová Hůrka nebo Prášily, odkud je to k jezeru několik kilometrů po lesní cestě.

Tříjezerní slať – jiný typ lokality

Tříjezerní slať u Modravy není ledovcové jezero, ale rašeliniště s několika drobnými jezírky a typickou šumavskou vegetací. Prochází tudy naučná stezka po dřevěných chodnících, která je oblíbená hlavně kvůli otevřené krajině a výhledům na okolní hřebeny. Kdo hledá vodní plochu k prohlídce, ale nechce dlouhou túru, je tohle dobrá alternativa k samotným jezerům.

Za hranicemi

Ledovcová jezera nejsou jen šumavská specialita – podobně vznikla jezera v Alpách i jinde v Evropě, jen bývají o dost větší. Kdo chce srovnání, najde inspiraci třeba u jezer v rakouských nebo slovinských horách. S českými šumavskými jezery je nezaměňujte: jiné, stejnojmenné Černé jezero leží také v pohoří Durmitor v Černé Hoře, což je úplně jiná destinace na druhém konci Evropy, ne výlet na jeden den ze Šumavy.

Na německé straně Šumavy, v Bavorském lese, jsou vlastní jezera podobného původu – přístup k nim je z jiných výchozích bodů a řídí se pravidly tamního národního parku, která se v detailech liší od těch českých.

Jak se připravit

Než vyrazíte, ověřte si aktuální stav cest na webu Správy NP Šumava – v zimě bývají některé úseky neudržované nebo uzavřené kvůli lavinovému nebezpečí ve svazích nad jezery. Naplánujte trasu tak, aby zbyla rezerva na cestu zpět za světla, hlavně na podzim a v zimě, kdy se stmívá brzy. Kdo přijíždí autem, vybírá si výchozí bod podle toho, které jezero chce navštívit jako první – parkovišť je u Šumavy víc a ne všechna jsou u sebe blízko.

Kdy vyrazit

Nejpříjemnější je pozdní jaro až podzim, kdy jsou cesty suché a jezera nezamrzlá. V zimě jezera zamrzají a okolí bývá zasněžené, což vyžaduje jiné vybavení i zkušenosti. Kombinace mírného převýšení a lesního terénu dělá z jezer výlet, který jde stihnout i s dětmi, pokud počítáte s odpočinkovými zastávkami.

Jak trasu prodloužit

Kdo má na výlet celý den, může jezero zařadit do delší trasy po značených cestách kolem hřebene, případně kombinovat pěší úsek s projížďkou na kole tam, kde to značení dovoluje – přehled vhodných tras je v článku o cyklistice v českých horách. Pro výhled do kraje se hodí zajet i na některou z blízkých rozhleden na Šumavě, které bývají dobrým doplňkem k procházce k jezeru.

Vybavení

Stačí běžné turistické vybavení: pevná obuv s protiskluzovou podrážkou, oblečení na vrstvení, pláštěnka nebo nepromokavá bunda a dostatek vody a jídla na celý den. Mapa nebo offline navigace v mobilu se hodí hlavně na méně frekventovaných trasách k Plešnému jezeru, kde je signál slabší.

Co se hodí navíc

• Trekové hole na sestupy po lesních cestách
• Repelent v létě, v okolí jezer bývá vlhko a komáři
• Fotoaparát nebo telefon – hladina jezer za bezvětří dobře odráží okolní les

Bezpečnost a časté chyby

Všechna šumavská jezera leží v přísně chráněných územích národního parku a koupání je v nich i v jejich bezprostředním okolí zakázané – jde o nejcennější části parku, takže zákaz není jen formalita. Stejně tak je zakázané vjíždět mimo značené cesty, tábořit nebo rozdělávat oheň.

Nejčastější chybou bývá podcenění vzdálenosti k Plešnému jezeru – z mapy vypadá blízko, ve skutečnosti jde orientačně o tři až čtyři hodiny chůze tam a zpět. Druhá častá chyba je vyrazit pozdě odpoledne bez baterky, což se na podzim a v zimě může protáhnout do tmy. V zimě navíc hrozí namrzlé úseky cest, takže se hodí mikrospikes.

Kolik to stojí

Samotný výlet k jezerům je zdarma, jde jen o pěší trasy v národním parku bez vstupného. Náklady tvoří jen doprava a případné parkovné na placených parkovištích u výchozích bodů, které bývá v řádu desítek korun na den. Kdo chce výlet spojit s návštěvou horské chaty nebo hospody v okolní obci, počítejte s běžnými cenami občerstvení jako jinde na Šumavě.

Časté otázky

Které šumavské jezero je nejsnazší na návštěvu?

Nejdostupnější je Laka u Prášil – kolem jezera vede krátká naučná stezka po dřevěném molu, kterou zvládnou i rodiny s malými dětmi. Černé jezero u Železné Rudy je o něco delší procházka, ale pořád jde o nenáročnou lesní cestu.

Dá se v šumavských jezerech koupat?

Ne, koupání je v jezerech i v jejich okolí zakázané. Jde o přísně chráněná území národního parku.

Jak dlouho trvá cesta na Plešné jezero?

Počítejte orientačně se třemi až čtyřmi hodinami chůze tam a zpět, nejčastěji od Nové Pece nebo z Jeleních Vrchů. Patří k nejodlehlejším šumavským jezerům, ale i díky tomu tam bývá klid.

Dají se Černé a Čertovo jezero navštívit v jednom dni?

Ano, obě jezera od sebe dělí jen pár kilometrů lesem a dá se z nich udělat okruh dlouhý zhruba deset kilometrů s výchozím bodem u Železné Rudy nebo Špičáku.

Je Tříjezerní slať totéž co šumavská jezera?

Ne, jde o jinou lokalitu – rašeliniště u Modravy s drobnými jezírky, ne o ledovcové jezero. Prochází tudy oblíbená naučná stezka po dřevěných chodnících s výhledy na okolní krajinu.

Jde k jezerům i v zimě?

Ano, ale je potřeba počítat se zasněženými a namrzlými cestami a některé úseky mohou být kvůli lavinovému nebezpečí uzavřené. Aktuální stav je dobré ověřit předem na webu Správy NP Šumava.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.