Šumava: průvodce pro turisty i cyklisty

Šumava je nejrozsáhlejší pohoří v Česku a zároveň domov rozlehlého národního parku s rašeliništi, ledovcovými jezery a hlubokými lesy. Tenhle přehled ukazuje, kam na túru, kde jezdit na kole, kde se ubytovat a jaká pravidla v parku platí.

Kde pohoří leží a čím je jiné

Šumava se táhne podél jihozápadní hranice Česka s Německem a Rakouskem a je co do rozlohy největším pohořím v zemi. Od Krkonoš se výrazně liší charakterem — místo ostrých skalnatých hřebenů tu převažují zaoblené vrcholy, rozsáhlé lesy a rašeliniště, což dává krajině klidnější, rozvolněnější ráz.

Velkou část pohoří pokrývá Národní park Šumava, jeden z nejstarších a plošně největších v Česku. V nejcennějších partiích platí klidová území, kde se smí pohybovat jen po značených cestách kvůli ochraně vzácných druhů a rašelinných biotopů.

Rozdělení pohoří

Šumava se dá zjednodušeně rozdělit na severozápadní část kolem Železné Rudy a Špičáku, střední část s náhorními pláněmi a vrcholy kolem Luzného a jihovýchodní část směrem k jižním Čechám s nejvyšším Plechým.

Srovnání s jinými pohořími

Kdo hledá kontrast, může Šumavu porovnat s jiným rozlehlým pohořím jako Krkonoše — obě jsou největší v republice, ale s výrazně odlišným charakterem terénu i turistiky.

Sousedící pohoří

Podobně rozlehlé lesy a klidnější turistiku nabízí i vzdálenější Krušné hory, kam se dá vyrazit jako na alternativní cíl s podobným duchem.

Historie ochrany přírody

Národní park Šumava patří mezi nejstarší chráněné oblasti v Česku, jeho vznik souvisel s potřebou ochránit rozsáhlé lesní ekosystémy a rašeliniště, které jsou v evropském kontextu poměrně vzácné.

Nejhezčí túry a vrcholy

Mezi nejoblíbenější cíle patří ledovcová jezera — Černé a Čertovo jezero v severní části pohoří, obě dostupná po značených trasách z okolí Železné Rudy. Kromě jezer stojí za návštěvu i rašeliniště s naučnými stezkami po dřevěných chodnících, která umožňují projít i jinak nepřístupným terénem bez poškození citlivé přírody.

Vrcholové partie

Nejvyšší šumavské vrcholy nemají tak dramatický profil jako krkonošské štíty, přesto nabízí dlouhé rozhledy do širokého okolí, hlavně za jasného počasí na podzim.

Naučné stezky

Kromě jezer stojí za pozornost i síť naučných stezek vedoucích rašeliništi na dřevěných chodnících, které umožňují bezpečně projít i jinak podmáčeným terénem bez poškození citlivé přírody.

Výhledy do okolních zemí

Díky poloze na hranici je z některých šumavských vrcholů vidět i do sousedního Bavorska a Rakouska, hranice mezi jednotlivými zeměmi v terénu často ani nepoznáte, protože chráněná krajina pokračuje plynule na obě strany.

Hřebenovka nebo vícedenní přechod

Šumava je oblíbená i pro vícedenní přechody, díky rozsáhlé síti značených cest a horských chat je možné naplánovat trasu na několik dní podle vlastního tempa. Charakter terénu je mírnější než v Krkonoších, převýšení mezi jednotlivými úseky bývá pozvolnější.

Co si pohlídat

• V klidových zónách národního parku je nutné zůstat na značených cestách, mimo ně hrozí pokuta i poškození citlivé přírody.
• Některé úseky vedou dlouhými lesními partiemi bez rozhledu, orientaci usnadní mapa nebo navigace.
• Ubytování na horských chatách je vhodné domlouvat předem, kapacita bývá v sezóně omezená.

Alternativy pro rodiny

Kdo nechce vícedenní přechod, ale chce zažít podobný typ krajiny, může zvolit kratší okruh v okolí jednoho z jezer — víc obecných tipů na hory s dětmi je v článku Hory s dětmi v Česku.

Vybavení na vícedenní trasu

Na delší přechod se hodí kvalitní nepromokavá bunda a náhradní ponožky, protože terén v okolí rašelinišť bývá i mimo hlavní cestu vlhký a počasí se v horách může kdykoliv změnit.

Lanovky a výlety bez velkého převýšení

Na rozdíl od Krkonoš je na Šumavě lanovek méně, hlavní jsou v okolí Železné Rudy a Špičáku, popsané v samostatném článku o Železné Rudě a Špičáku. Kdo hledá výlet bez velkého převýšení, může zvolit procházku po naučných stezkách k rašeliništím nebo okruh kolem některého z jezer.

Pro koho se to hodí

Nenáročné trasy po rašeliništích jsou vhodné i pro rodiny s malými dětmi nebo pro návštěvníky, kteří chtějí vidět typickou šumavskou přírodu bez dlouhé chůze.

Cyklistika po rovinatějších úsecích

Šumava má i síť cyklotras vedoucích méně kopcovitým terénem podél řek a rašelinišť, vhodných pro rodinnou vyjížďku bez velkého fyzického nároku.

Zima: lyžování a běžky

V zimě je Šumava známá hlavně jako oblast pro běžecké lyžování — síť tras tu patří k nejrozsáhlejším v Česku a vede zčásti i skrz národní park po vyhrazených trasách. Sjezdové lyžování je tu v menším rozsahu než v Krkonoších, hlavní areál je u Špičáku.

Na co myslet v zimě

V zimě platí v národním parku přísnější pravidla pohybu mimo značené trasy, informujte se proto předem u správy parku, kudy je v dané sezóně možné jít.

Srovnání s jinými pohořími

Rozsahem běžeckých tratí se Šumava řadí mezi přední lokality v Česku, podobně jako Jizerské hory, které jsou také známé svou hustou sítí běžeckých magistrál.

Kvalita sněhu

Díky nadmořské výšce a poloze bývají sněhové podmínky na Šumavě relativně stabilní přes celou zimu, i tak se ale vyplatí sledovat aktuální stav tratí před delším výletem.

Kde se ubytovat

Ubytování na Šumavě je rozprostřené po celém regionu — od horských obcí jako Železná Ruda přes menší vesnice až po podhorská města typu Kašperské Hory nebo Prachatice. Nabídka zahrnuje hotely, penziony i chalupy k pronájmu, vhodné pro delší rodinnou dovolenou.

Jak vybírat

Pro túry v okolí jezer je výhodné ubytování v okolí Železné Rudy, pro poznávání jižnější části pohoří spíš směrem ke Kašperským Horám nebo Prachaticím.

Rezervace s předstihem

V hlavní letní sezóně, hlavně o prázdninách, se vyplatí ubytování řešit s předstihem, oblíbené chaty a penziony bývají rychle obsazené.

Typy ubytování

Vedle klasických hotelů a penzionů je na Šumavě rozšířené i ubytování na horských chatách přímo na trase, vhodné hlavně pro vícedenní přechody.

Kdy jet a jaké tam bývá počasí

Šumava funguje celoročně, léto a podzim jsou nejvhodnější na túry a poznávání jezer i rašelinišť, zima patří běžkařům. Jaro bývá kvůli rozbahněným cestám a zbytkům sněhu v nižších partiích méně vhodné pro delší výlety.

Počasí v horách

Počasí na Šumavě se sice mění pomaleji než na ostrých krkonošských hřebenech, i tak je ale potřeba počítat s deštěm a nižšími teplotami v lesnatých partiích, hlavně na podzim.

Podzim na Šumavě

Podzim patří k nejfotogeničtějším obdobím na Šumavě díky barevným lesům a klidnější atmosféře po odeznění letní sezóny, i když dny už jsou kratší a je potřeba počítat s dřívějším setměním.

Doprava a parkování

Do šumavských středisek se dá dojet autem i vlakem, například do Železné Rudy vede přímá železniční trať. Kvůli rozloze pohoří je ale osobní auto praktičtější pro přesuny mezi jednotlivými částmi Šumavy, které jsou od sebe dost vzdálené.

Parkování v národním parku

U výchozích bodů do klidových zón bývají vyhrazená parkoviště, v sezóně je vhodné počítat s omezenou kapacitou a přijet radši dřív ráno.

Přesuny uvnitř regionu

Kvůli velké rozloze pohoří trvají přejezdy mezi jednotlivými částmi Šumavy déle, než by se mohlo zdát z mapy, počítejte proto s tím při plánování vícedenního výletu po víc lokalitách.

Veřejná doprava

Mezi hlavními obcemi funguje i autobusové spojení, díky kterému se dá naplánovat výlet i bez vlastního auta, i když frekvence spojů bývá v odlehlejších částech pohoří nižší.

Časté otázky

Kam na Šumavě na výlet?

Oblíbené jsou okruhy kolem Černého a Čertova jezera, procházky po rašeliništích a delší túry ve střední části pohoří.

Kudy z nudy na Šumavě?

Kromě jezer a rašelinišť stojí za návštěvu i menší podhorská města s vlastními památkami, jako Kašperské Hory nebo Prachatice.

Co navštívit na Šumavě?

Mezi hlavní cíle patří ledovcová jezera, naučné stezky po rašeliništích a v zimě rozsáhlá síť běžeckých tras.

Co vidět na Šumavě kromě jezer?

Stojí za to i procházka lesními partiemi národního parku po naučných stezkách nebo výlet do některého z podhorských měst s historickým centrem.

Platí na Šumavě nějaká omezení pohybu?

V klidových zónách Národního parku Šumava se smí chodit jen po značených cestách, přesná pravidla najdete na webu správy parku.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.