Nejvyšší hory světa a Evropy: žebříčky a zajímavosti

Kdo je nejvyšší hora světa, ví skoro každý — méně jasná bývá odpověď u jednotlivých evropských zemí, kde se lidé často pletou nebo si nejsou jistí. Tenhle přehled shrnuje nejvyšší hory světa i Evropy a k tomu nejvyšší body sousedních zemí, na které se turisté ptají nejčastěji. Kromě samotných čísel se u vysokých hor hodí vědět i to, jestli se na vrchol dá vystoupit bez horolezecké zkušenosti, nebo jde o expedici vyhrazenou zkušeným horolezcům.

O co jde a pro koho to je

Otázka, jaká je nejvyšší hora světa nebo nejvyšší hora Evropy, patří k nejčastěji hledaným v souvislosti s horami vůbec. Odpovědi jsou jednoduché u světového žebříčku, ale komplikovanější u Evropy, kde se liší podle toho, kde přesně vedeme hranici kontinentu. Tenhle přehled je určený každému, kdo si chce fakta ověřit nebo se připravuje na výlet a chce vědět, kam se vlastně chystá.

Pro koho to je

Článek je spíš faktografický přehled než návod na konkrétní túru — u jednotlivých hor odkazujeme na samostatné články, kde najdete informace o trasách, náročnosti a dopravě.

Rozdíly ve žebříčcích vznikají hlavně tam, kde geografická hranice není jednoznačná — typicky u Evropy a Asie na Kavkaze, nebo u toho, jestli se počítá výška od hladiny moře, nebo od úpatí hory. Pro běžného turistu je důležitější praktická otázka: jak náročný je výstup a co k němu potřebuje, ne akademická debata o hranicích kontinentů.

Nejlepší místa v Česku

Nejvyšší horou Česka je Sněžka v Krkonoších, vysoká 1 603 metrů, na kterou vede několik značených tras i lanovka z Pece pod Sněžkou. Nejvyšší horou mimo Krkonoše je Praděd v Jeseníkách s výškou 1 491 metrů, dostupný lanovkou i pěšky z několika stran.

Moravský žebříček

Praděd je zároveň nejvyšší horou Moravy, na rozdíl od Sněžky, která leží na české straně Krkonoš. Kdo plánuje výstup na některý z těchto vrcholů, najde podrobnosti o trasách přímo v článcích věnovaných jednotlivým pohořím.

Podrobný popis tras na oba vrcholy najdete v samostatných článcích o Krkonoších a Jeseníkách, včetně informací o lanovkách a náročnosti jednotlivých cest.

Za hranicemi

Nejvyšší hora Evropy je téma, u kterého se odpovědi liší podle zvolené definice hranice kontinentu. Podle tradičního pojetí, které řadí Kavkaz do Asie, je nejvyšší evropskou horou Mont Blanc v Alpách na hranici Francie a Itálie, vysoký kolem 4 800 metrů. Podle širší definice, která vede hranici Evropy až za hlavním kavkazským hřebenem, je nejvyšší evropskou horou Elbrus, přesahující 5 600 metrů — podrobněji o něm píšeme v článku o Kavkaze a Gruzii.

Nejvyšší hory sousedních zemí

Nejvyšší horou Slovenska je Gerlach ve Vysokých Tatrách (2 655 m), nejvyšší horou Rakouska Grossglockner (3 798 m) v Hohe Tauern. Nejvyšší bod Polska, Rysy (2 499 m), leží přímo na slovensko-polské hranici a je jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Tater vůbec.

Nejvyšší hora Německa, Itálie a Chorvatska

Nejvyšší horou Německa je Zugspitze v Alpách, dostupná i lanovkou. Itálie sdílí s Francií nejvyšší bod na Mont Blancu, ale pokud počítáme jen území čistě italské, nejvyšší je Monte Bianco di Courmayeur, prakticky součást stejného masivu. Nejvyšší horou Chorvatska je Dinara, vrchol v pohoří stejného jména na hranici s Bosnou a Hercegovinou.

Nejvyšší hora Afriky

Mimo Evropu se turisté nejčastěji ptají na nejvyšší horu Afriky — je jí Kilimandžáro v Tanzanii, kterému se podrobně věnujeme v samostatném článku o výstupu na Kilimandžáro.

Kdo plánuje cestu za nejvyššími horami dalších balkánských zemí, najde přehled i v článcích o bulharské Rile a rumunských Karpatech, obě země mají svůj nejvyšší bod dobře turisticky dostupný.

Rozdíly ve výškách bývají mezi jednotlivými zdroji drobné, v řádu jednotek metrů, protože metody měření se v čase zpřesňují — pro turistickou přípravu na tom ale prakticky nezáleží.

Jak se připravit

Příprava na výstup na nejvyšší horu dané země nebo oblasti záleží hlavně na tom, o jakou horu jde. Sněžka nebo Praděd jsou zvládnutelné jako jednodenní procházka s minimem přípravy, zatímco Mont Blanc nebo Elbrus vyžadují horolezeckou zkušenost, aklimatizaci a často i zkušeného horského vůdce.

Fyzická a mentální příprava

U vyšších hor je klíčová postupná aklimatizace a reálný odhad vlastních schopností — řada nehod na vysokých horách vzniká z podcenění výšky nebo počasí, ne z technické obtížnosti terénu samotného.

Dobrým vodítkem je vždycky přečíst si podrobný článek ke konkrétní hoře, kde najdete informace o trasách, výchozích bodech a obvyklé délce výstupu, místo spoléhání na obecná pravidla, která se hoře od hory liší.

Stejná logika platí i naopak — u nenáročných vrcholů se nevyplácí nosit zbytečně těžké horolezecké vybavení, které jen zatěžuje záda a na trase se stejně nevyužije.

Vybavení

Základní vybavení na nenáročné vrcholy jako Sněžka nebo Praděd zahrnuje pevnou obuv, oblečení do vrstev a bundu proti větru, protože i nízké hory umí na hřebeni výrazně foukat. Na vysokohorské výstupy typu Mont Blanc nebo Elbrus přibývá horolezecká výstroj — mačky, cepín, úvazek a lano — a jejich použití vyžaduje zkušenost nebo vedení horským vůdcem.

Mapa a navigace

U kteréhokoli výstupu se vyplatí mít při sobě mapu nebo navigaci nezávislou na signálu mobilní sítě, zvlášť v horách, kde je pokrytí na hřebenech nespolehlivé.

Trekové hole ocení každý, kdo plánuje delší sestup s převýšením přes tisíc metrů, ulevují kolenům a zlepšují stabilitu na kamenitém terénu. U vysokohorských výstupů přibývá i potřeba přilby proti padajícímu kamení, zvlášť na frekventovanějších trasách, kde nad vámi mohou být další skupiny.

Stejně tak se hodí mít nabitý telefon a powerbanku, hlavně na delších trasách bez možnosti dobití.

Bezpečnost a časté chyby

Nejčastější chybou u nenáročných vrcholů bývá podcenění počasí — i na Sněžce nebo Pradědu se dá zažít prudké ochlazení a vítr, přestože dole ve výchozí obci svítilo slunce. U vysokých hor je zase častou chybou podcenění aklimatizace, kdy se turisté snaží zdolat výšku příliš rychle a riskují horskou nemoc.

Kdy se otočit

Na jakékoli hoře platí totéž pravidlo: mít předem jasno, za jakých podmínek se výstup přeruší a vrátí se zpátky, a tohle rozhodnutí neodkládat na poslední chvíli, kdy už bývá pozdě.

Další běžnou chybou je podcenění sestupu — únava a menší pozornost při cestě dolů způsobují víc úrazů než samotný výstup, i na relativně nenáročných horách jako Sněžka nebo Praděd.

Kolik to stojí

Výstup na nižší hory jako Sněžka nebo Praděd nestojí prakticky nic kromě případné lanovky, jejíž cenu je dobré ověřit přímo u provozovatele. Výstup na Mont Blanc nebo Elbrus je naopak nákladná záležitost kvůli nutnosti horského vůdce, vybavení a často i vícedenní aklimatizaci v horských chatách — cena se pohybuje v řádu stovek až tisíců eur podle rozsahu expedice. Kdo hledá střední cestu mezi jednoduchou procházkou a nákladnou expedicí, může zvážit treking bez horolezecké techniky, jako je trek k Everest Base Campu nebo výstup na Kilimandžáro.

Mezistupněm mezi oběma extrémy jsou i evropská pohoří mimo Alpy, kde se dá zažít podobně divoká příroda za zlomek nákladů — třeba albánské Prokletije nebo gruzínský Kavkaz.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora světa?

Nejvyšší horou světa je Mount Everest v Himálaji na hranici Nepálu a Tibetu, přesahující 8 800 metrů nadmořské výšky.

Jaká je nejvyšší hora Evropy?

Podle tradičního vymezení hranice kontinentu je nejvyšší evropskou horou Mont Blanc v Alpách, kolem 4 800 metrů. Podle širší definice, která zahrnuje Kavkaz, je nejvyšší evropskou horou Elbrus, přesahující 5 600 metrů.

Jaká je nejvyšší hora Rakouska?

Nejvyšší horou Rakouska je Grossglockner v pohoří Hohe Tauern, vysoký 3 798 metrů.

Jaká je nejvyšší hora Slovenska?

Nejvyšší horou Slovenska je Gerlach ve Vysokých Tatrách, vysoký 2 655 metrů. Výstup na něj je povolen jen s certifikovaným horským vůdcem.

Jaká je nejvyšší hora Německa?

Nejvyšší horou Německa je Zugspitze v Alpách, na kterou se dá vyjet i lanovkou.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.