Kriváň: výstup na slovenskou národní horu

Kriváň je symbol slovenského vysokohorského turistiky a vrchol, na který se chodí jen v letní sezóně, ne po celý rok. Výstup zvládne fyzicky zdatný turista za jeden den, cesta ale vede přes hranici lesa a bez zajištění po skalnatém terénu. Tady je přehled, odkud se dá vyrazit, jak dlouho to trvá a co si pohlídat předem.

Základní fakta o vrcholu

Kriváň patří k nejznámějším siluetám Vysokých Tater – jeho charakteristický zalomený vrchol je vidět z velké části Liptova i Podtatranské kotliny a je i na slovenských euromincích v hodnotě 1, 2 a 5 centů. Měří kolem 2 494 metrů a nachází se v západní části Vysokých Tater, oddělený od hlavního hřebene. Přezdívá se mu národní hora Slovenska, protože je spojený s výstupy Ľudovíta Štúra a štúrovců v 19. století, kteří sem chodili jako symbolické poutě k slovenské identitě.

Na rozdíl od Rysů nebo Gerlachu nejde o nejvyšší bod pohoří, ale o horu s vlastní tradicí a specifickým režimem přístupu – vysoko položené partie se otevírají jen na část roku. Právě kombinace symboliky, výrazného tvaru vrcholu a dostupnosti bez horského vůdce dělá z Kriváně jeden z nejžádanějších cílů na slovenské straně Tater, i když leží mimo hlavní hřebenovou trasu.

Kdo si plete Kriváň s podobně znějícími jmény lázní nebo hotelů, ať má na paměti, že jde o skutečný vrchol ve Vysokých Tatrách – v textu se dál věnujeme jen jemu, ne zařízením, která nesou stejné jméno jinde v republice.

Trasy na vrchol

Na Kriváň vede několik značených chodníků, hlavní přístupy od Tri studničky a od Jamského plesa se sbíhají na rozcestí pod vrcholovou částí.

• Od Tri studničky po zelené značce – nejkratší přístup od jihozápadu, dlouhý, ale technicky nenáročný až do horní části, kde terén zdrsní a přibude skály.
• Od Štrbského Plesa po magistrále k Jamskému plesu a dál po modré – delší varianta, která kombinuje výstup s pohledem na jedno z tatranských plies, hodí se pro turisty, kteří chtějí spojit víc věcí do jednoho dne.
• Od Podbanského – přístup od jihozápadu, méně frekventovaný a o něco delší, protože se na trasu od Tri studničky napojuje až cestou.

Poslední stovky výškových metrů pod vrcholem vedou po sypkém a skalnatém terénu, místy s pomocí rukou. Není to ferrata, ale opatrnost a pevná obuv jsou nutností.

Všechny varianty se nakonec sbíhají do stejného závěrečného úseku pod vrcholem, takže rozdíl je hlavně v tom, odkud a jak dlouho se k němu jde. Kdo přijíždí od Popradu nebo Štrbského Plesa, obvykle volí trasu přes Jamské pleso, protože nabízí zajímavější profil cesty a možnost zastávky u vody. Kdo jede autem přímo k Tri studničkám, dá přednost kratší a přímočařejší variantě od Tri studničky.

Pohodlněji: lanovkou nebo autem

Na samotný Kriváň lanovka nevede a ani vést nebude – jde o chráněnou oblast bez turistické infrastruktury na vrcholu. Dá se ale výrazně zkrátit přístupová část. Kabinková lanovka na Chopok u Jasné přiblíží turisty do hřebenových partií Nízkých Tater, což je ovšem jiné pohoří než Kriváň – pokud hledáte konkrétně kombinaci lanovky a výstupu na Kriváň, žádná přímá nefunguje a je třeba počítat s pěší chůzí od parkoviště.

Autem se dá dojet k parkovištím u Tri studničky nebo u Podbanského, odkud pokračuje už jen turistická cesta. V hlavní sezóně bývají parkoviště v ranních hodinách plná, vyplácí se přijet co nejdřív.

Náročnost a kolik času počítat

Výstup na Kriváň se řadí mezi středně těžké až náročné jednodenní túry ve Vysokých Tatrách. Fyzicky nejde o extrém, ale převýšení přes tisíc metrů a dlouhá trasa tam a zpět dají zabrat i zkušenějším turistům.

Orientační časy z Tri studničky: lesem a kosodřevinou na hřbet Grúniku kolem hodiny a půl až dvou, dál stoupání k rozcestí pod vrcholovou částí přibližně další hodinu až hodinu a půl, poslední úsek na vrchol se počítá zhruba na hodinu. Celkově tam a zpět vychází orientačně okolo sedmi až osmi hodin čistého času chůze, s přestávkami spíš přes devět. Je to túra na celý den, ne na odpoledne.

Kdo si na podobně dlouhou túru ještě netroufá, udělá lépe, když si nejdřív vyzkouší kratší trasu k některému z tatranských plies a fyzičku i výbavu si ověří tam. Na Kriváň se pak dá vrátit s lepší představou, co obnáší celodenní chůze v hornatém terénu.

Kdy jít a jaké bývá počasí

Nejlepší období na výstup je letní sezóna, přibližně od poloviny června do konce září, kdy je sníh z vyšších partií pryč a chodníky jsou průchodné bez technického vybavení na sníh a led. Mimo tuto dobu platí v Tatranském národním parku zimní uzávěra vysokohorských chodníků, která trvá zhruba od listopadu do června – v té době je výstup na Kriváň bez horského vůdce a odpovídajícího vybavení zakázaný i nebezpečný.

Počasí na tatranských vrcholech se mění rychle a bez varování – ráno jasno, odpoledne bouřka je běžný scénář. Aktuální předpověď je vhodné sledovat těsně před výstupem, ne den dopředu, a mít v hlavě bod, odkdy se otočit zpátky, i kdyby to znamenalo nedojít na vrchol.

Chaty a občerstvení na trase

Přímo na trase na Kriváň není žádná chata s celoročním provozem, na rozdíl třeba od okolí Štrbského Plesa. Poslední možnost občerstvení a doplnění vody je v podstatě dole, u výchozích bodů Tri studničky nebo Podbanské, kde bývají sezónní bufety. Na trase samotné je potřeba počítat s vlastními zásobami vody a jídla na celý den.

To je ostatně jeden z důvodů, proč turisté často kombinují výstup na Kriváň s návštěvou tatranských plies – cestou je možné se zastavit u vody, doplnit síly a pokračovat dál k vrcholu.

Co vzít s sebou a bezpečnost

Základ je pevná turistická obuv se ztuženou podrážkou, protože poslední úsek vede po sypkém a skalnatém terénu. Dál patří do batohu dostatek vody (na trase se nedá doplnit), svačina na celý den, vrstva do zimy i v létě, pláštěnka a lékárnička.

Kriváň je vysokohorská túra a platí pro ni stejná pravidla jako pro zbytek Tatranského národního parku: chodí se výhradně po značených cestách, mimo ně je pohyb zakázaný kvůli ochraně přírody i bezpečnosti. V mlze nebo za bouřky se nevyplácí pokračovat do exponovaných úseků – lepší je počkat nebo se vrátit. Signál mobilu bývá na hřebeni nespolehlivý, je proto dobré někoho informovat o trase a předpokládaném čase návratu.

Kdo hledá podobně exponovaný, ale technicky náročnější zážitek, může se po zkušenostech s Kriváňom podívat na ferraty na Slovensku, kde je terén zajištěný lany a žebříky.

Časté otázky

Kudy na Kriváň nejjednodušeji?

Nejkratší a nejpřehlednější přístup vede od Tri studničky po zelené značce, oblíbená je i delší trasa od Štrbského Plesa přes Jamské pleso. Obě se pod vrcholem sbíhají do stejného závěrečného úseku.

Jak dlouhý je pěší výstup na Kriváň?

Od Tri studničky tam a zpět vychází čistý čas chůze orientačně na sedm až osm hodin, s přestávkami na jídlo a odpočinek spíš přes devět hodin. Počítejte s celým dnem.

Dá se na Kriváň jít i mimo léto?

Ve vysokohorském pásmu Tater platí zimní uzávěra chodníků zhruba od listopadu do června. Mimo letní sezónu je výstup bez horského vůdce a zimního vybavení riskantní a v uzavřeném období i zakázaný.

Je na Kriváň potřeba zajištění nebo ferratový set?

Ne, nejde o ferratu a trasa nemá ani lana, ale poslední úsek je skalnatý a strmý, místy s pomocí rukou. Stačí pevná obuv a opatrnost, technické vybavení se nevyžaduje.

Kde se dá cestou najíst nebo doplnit vodu?

Na samotné trase chata není, poslední možnost je dole u výchozích bodů. Je potřeba nést si dostatek vody a jídla na celý den.

Jak náročný je výstup ve srovnání s jinými tatranskými vrcholy?

Kriváň patří mezi středně těžké až náročné jednodenní túry – fyzicky méně extrémní než výstup na Rysy z polské strany, ale s výrazným převýšením a dlouhou trasou tam i zpět.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.