Ferraty na Slovensku: přehled zajištěných cest

Slovensko nabízí menší, ale rostoucí síť zajištěných cest – od jednodušších tras vhodných pro první zkušenost až po náročnější úseky v horských oblastech. Tady je přehled, kde je hledat, jaké vybavení je nutné a čeho se vyvarovat, ať jde o první ferratu nebo doplnění zkušeností z jiných pohoří.

O co jde a pro koho to je

Ferrata je horská trasa zajištěná ocelovým lanem, žebříky a stupačkami, po které se turista pohybuje připnutý ferratovým setem. Na rozdíl od klasického lezení nevyžaduje ferrata vlastní lano ani jištění partnerem, díky čemuž je dostupná i pro turisty bez horolezecké zkušenosti – pokud zvládnou výšky a základní fyzickou zátěž.

Na Slovensku je ferrat výrazně méně než v Alpách, síť ale postupně roste a doplňují ji i podobně technické trasy v národních parcích, jako jsou zajištěné rokle Slovenského ráje.

Ferraty vznikly původně jako válečné a horolezecké přístupové trasy, dnes slouží hlavně turistům a rekreačním lezcům, kteří chtějí zažít exponovaný terén bez nutnosti klasického horolezeckého tréninku.

Na rozdíl od klasického lezení, kde jistí druhý člověk, se ferratista jistí sám k pevně ukotvenému lanu – proto je klíčové mít funkční a správně používaný set, protože žádný jiný záložní systém na trase není.

Nejlepší místa v Česku

V Česku jsou zajištěné cesty kratší a většinou ve skalních oblastech a lomech — přehled podle náročnosti je v článku o ferratách v Česku. Většina z nich je vhodná i jako příprava před náročnějšími zajištěnými cestami v zahraničí.

Kdo si chce ferratu vyzkoušet poprvé, měl by začít právě na některé z lehčích českých tras, než se pustí do náročnějšího terénu na Slovensku nebo v Alpách.

Doplnit českou přípravu je možné i návštěvou článku o tom, jak s ferratami začít, kde jsou vysvětlené základní pojmy a postup krok za krokem.

Postupné zvyšování obtížnosti tras je nejlepší způsob, jak se na náročnější zajištěné cesty připravit – zkušenosti z jedné oblasti se dobře přenášejí i do jiných pohoří, protože princip zajištění je všude podobný.

Za hranicemi

Na Slovensku patří mezi známé lokality okolí Martinských holí, kde je zajištěná cesta kombinující lezení s pěkným výhledem do okolí. Podobný charakter mají i některé úseky v okolí Slovenského ráje, kde se v roklích jako Kyseľ nebo Suchá Belá chodí po žebřících a řetězech přímo nad vodou – technicky jde o něco jiného než klasická ferrata, ale nároky na opatrnost a výbavu jsou podobné.

Kdo hledá skutečně velký výběr ferrat, musí za hranice dál na jih – Dolomity a další části Alp mají stovky tras všech obtížností, od nenáročných po extrémně exponované. Přehled najdete třeba u ferrat v Dolomitech.

Cesta do Dolomit nebo Rakouska navíc znamená hustou síť ubytování a zázemí přímo v horách, takže se dá kombinovat víc ferrat za jeden pobyt bez zbytečného přejíždění – na Slovensku je zatím lokalit méně a jsou víc roztroušené.

Rakouské Alpy nabízí podobně bohatou nabídku jako Dolomity, s trasami různé obtížnosti roztroušenými po celém pohoří – dobrý tip pro ty, kdo chtějí zůstat blíž Česku než při cestě do Itálie.

Jak se připravit

Před první ferratou je dobré vyzkoušet si kratší a méně exponovanou trasu, ideálně s někým zkušenějším nebo pod vedením horského vůdce. Fyzická příprava by měla zahrnovat sílu v pažích a předloktí, protože na náročnějších úsecích se váha těla přenáší i na ruce, ne jen na nohy.

Před výjezdem je nutné zkontrolovat aktuální stav trasy a počasí – ferraty se nechodí za deště, bouřky nebo silného větru, protože mokré kovové stupačky výrazně zvyšují riziko uklouznutí a kov přitahuje blesky.

Kromě fyzické kondice se vyplatí trénovat i práci s vlastním strachem z výšky – i zkušení turisté můžou na exponovaném místě zaváhat, a je dobré vědět předem, jak na to reagovat, než se to stane poprvé uprostřed trasy.

Před delší trasou se hodí i nacvičit rychlé přepínání karabin na jednotlivých úsecích lana, aby to na exponovaném místě nebylo poprvé – plynulý pohyb ušetří čas i energii.

Vybavení

Základní výbava na ferratu je ferratový set (dvojité jištění s tlumičem pádu), sedací úvazek, helma a pevná obuv se ztuženou podrážkou. Ferratový set se nesmí nahrazovat vlastnoručně upravenou smyčkou nebo klasickým horolezeckým jištěním bez tlumiče – při pádu na ferratě vznikají síly, které běžné jištění nezachytí bezpečně.

Kdo nechodí na ferraty pravidelně, vyplatí se vybavení půjčit – řada horských center a půjčoven u známých lokalit nabízí kompletní sety včetně helmy na denní pronájem. Nákup vlastního vybavení se vyplatí až při pravidelnějším provozování tohoto sportu.

Kromě základní trojice set–helma–obuv se hodí i rukavice, které chrání ruce od ostrého lana a stupaček, a batoh s pevným upevněním, aby se při předklonu nepřehazoval na stranu a nenarušoval rovnováhu.

Pro zimní nebo brzy jarní termíny se hodí i lehké rukavice odolné vůči chladu, protože kov na ferratě bývá studený i v teplém počasí a delší kontakt s ním jinak rychle prochladí ruce.

Bezpečnost a časté chyby

Nejčastější chybou začátečníků je podcenění fyzické náročnosti – ferrata vypadá na fotkách jednodušeji, než jaká je ve skutečnosti, a únava uprostřed exponovaného úseku je nebezpečná. Druhou častou chybou je špatně nasazený nebo nezkontrolovaný ferratový set, který nechrání tak, jak by měl.

Na frekventovaných ferratách je běžné, že se tvoří fronty u úzkých míst – nikdy se nevyplácí předjíždět nebo obcházet jiné lezce mimo zajištěnou trasu. V případě zhoršení počasí uprostřed trasy je lepší pokračovat na nejbližší bezpečné místo k odpojení, než panikařit a snažit se rychle dokončit zbytek cesty.

Důležité je i pravidelně kontrolovat karabiny a tlumič pádu na ferratovém setu – i drobné poškození může při skutečném pádu selhat. Set, který jednou zachytil pád, se dál nepoužívá a musí se vyměnit.

Nikdy se nedoporučuje jít na ferratu úplně sám bez informování okolí o plánované trase a čase návratu – v případě problému na exponovaném úseku je pomoc obtížnější zajistit než na běžné turistické stezce.

Kolik to stojí

Půjčení kompletního ferratového vybavení (set, helma, případně úvazek) bývá orientačně v řádu jednotek eur na den, podle konkrétní půjčovny a lokality. Nákup vlastního vybavení je vyšší jednorázová investice, která se vyplatí spíš pravidelným návštěvníkům ferrat.

Vstup na většinu ferrat je zdarma, u některých lokalit v národních parcích může platit poplatek za vstup do chráněného území, ne za samotnou ferratu – ověřte si to vždy u správy konkrétní oblasti.

K ceně vybavení je dobré připočítat i případný poplatek za horského průvodce, pokud jde o první zkušenost s ferratou nebo o náročnější trasu, kde se samostatný pokus nevyplácí riskovat.

Kdo se rozhodne pro nákup vlastního setu, měl by počítat i s pravidelnou kontrolou stavu vybavení a jeho výměnou po uplynutí doby životnosti udávané výrobcem, ne jen po viditelném poškození.

Časté otázky

Je potřeba na ferratu horolezecká zkušenost?

Ne nutně, lehčí ferraty zvládne i turista bez lezecké zkušenosti, pokud má dobrou kondici a nemá problém s výškami. Náročnější trasy už vyžadují víc síly a jistotu v exponovaném terénu.

Jaké vybavení je na ferratu nutné?

Ferratový set s tlumičem pádu, helma, sedací úvazek a pevná obuv. Bez tohoto vybavení se na zajištěnou cestu nechodí kvůli riziku vážného zranění při pádu.

Kde jsou na Slovensku ferraty?

Mezi známé lokality patří okolí Martinských holí, doplňují je i technicky podobné zajištěné rokle ve Slovenském ráji, i když ty se formálně za klasické ferraty nepovažují.

Dá se ferratové vybavení půjčit?

Ano, u řady známých lokalit fungují půjčovny nabízející kompletní set včetně helmy na denní pronájem, což je výhodné pro ty, kdo ferraty nechodí pravidelně.

Za jakého počasí se ferraty nechodí?

Za deště, bouřky nebo silného větru. Mokré kovové stupačky jsou kluzké a kov na exponovaném terénu přitahuje blesky, takže riziko prudce stoupá.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.