Dachstein: lanovka, ledovec a Ramsau

Dachstein je rozsáhlý vápencový masiv na hranici Štýrska, Horního Rakouska a Salcburska, který nabízí od pohodlné lanovky na vyhlídku až po náročný výstup na hlavní vrchol. Ukazujeme, jak se na Dachstein dostat, co čekat na trase a na co si dát pozor.

Základní fakta o vrcholu

Dachstein je rozsáhlý vápencový masiv ležící na pomezí Štýrska, Horního Rakouska a Salcburska, nejvyšší bod dosahuje výšky kolem 2 995 metrů. Pod vrcholem leží ledovce, nejvýchodnější větší ledovce Alp, a k jednomu z nich (Schladminger Gletscher) vede lanovka z jižní strany.

Okolí Dachsteinu je turisticky rozvinuté zejména díky obci Ramsau am Dachstein na jižní straně, která leží na náhorní plošině pod jižními stěnami a odkud vede lanovka k ledovci, a díky lanovkovému systému na severní straně od Hallstattu a Obertraunu.

Masiv je s okolními regiony úzce provázaný i turisticky, kombinace návštěvy Dachsteinu s prohlídkou Hallstattu na jezeře je jeden z nejčastějších programů v oblasti. Region patří do širšího celku Salzkammergut, který láká i na jiné hory a jezera v okolí.

Vápencový charakter masivu se projevuje i v krajině pod ním — je tu spousta jeskyní a krasových jevů, z nichž některé jsou zpřístupněné veřejnosti s doprovodem průvodce. Tahle stránka Dachsteinu bývá méně známá než ledovec a vyhlídky, ale stojí za samostatnou zastávku.

Kromě jeskyní patří k typickému rázu krajiny i drsné vápencové stěny, které z dálky vypadají skoro bíle, i když zrovna nejsou pokryté sněhem — je to dané samotnou horninou, ne ledovcem.

Trasy na vrchol

Výstup na samotný hlavní vrchol Dachsteinu vede přes ledovcový terén a závěrečnou skalní partii jištěnou ocelovými lany, a vyžaduje horolezeckou výbavu i zkušenost s pohybem na ferratách a ledovci. Není to trasa pro běžného turistu bez zkušeností — obvykle se chodí s horským vůdcem nebo ve zkušené skupině.

Pro méně náročný zážitek slouží okolní vyhlídkové trasy kolem lanovkových stanic, odkud je vidět na hlavní masiv i okolní vrcholy bez nutnosti jít až na vrchol.

Zkušenější turisté mohou zkusit i delší hřebenové přechody mezi jednotlivými vrcholy masivu, tyto trasy ale často vedou přes exponovaný terén a vyžadují dobrou orientaci i kondici. Kdo hledá jiný typ letního programu v okolí, může se inspirovat článkem o rakouských Alpách v létě. Tyto přechody se obvykle plánují na celý den a vyžadují znalost horského terénu a schopnost odhadnout vlastní tempo tak, aby zbyl čas na bezpečný sestup ještě za světla.

Pohodlněji: lanovkou nebo autem

Lanovka na severní straně masivu (z Obertraunu na Krippenstein) vyváží návštěvníky k vyhlídkovým plošinám a ke krasovým jeskyním, odkud se dá dál pokračovat pěšky po značených stezkách nebo jen pozorovat panorama. Na jižní straně vede z okolí Ramsau ledovcová lanovka přímo ke skalním stěnám Dachsteinu a na ledovcové pole.

Autem se dá dojet do výchozích obcí na obou stranách masivu, k samotné lanovkové stanici pak vedou přístupové silnice se zpoplatněným nebo omezeným parkováním v hlavní sezóně.

Kdo přijíždí od západu, může kombinovat návštěvu s výletem k Kaprunu a Zell am See, odkud je do oblasti Dachsteinu poměrně blízko přes okolní horské silnice.

V hlavní sezóně bývají příjezdové silnice k lanovkovým stanicím vytížené, proto se vyplatí vyrazit brzy ráno, hlavně o víkendech a svátcích, kdy míří do regionu i denní výletníci z okolních velkých měst.

Náročnost a kolik času počítat

Vyhlídkové okruhy kolem lanovkových stanic jsou nenáročné a zvládne je i běžný turista bez horolezecké zkušenosti, počítat lze s hodinou až dvěma na procházku. Výstup na hlavní vrchol je naopak celodenní horolezecká akce, která vyžaduje dobrou kondici, jištění a ideálně zkušeného průvodce.

Mezitím existují i středně náročné trasy po okolních hřebenech, které nevyžadují horolezecké vybavení, ale počítají s pevnou obuví a dobrou kondicí na několikahodinovou chůzi v horském terénu.

Kdo si není jistý vlastní zdatností, udělá dobře, když si trasu předem rozdělí na kratší úseky s možností kdykoli se vrátit stejnou cestou zpátky k lanovce, místo aby plánoval celý okruh najednou.

Skupinová chůze v horském terénu je bezpečnější než samostatný výlet, protože se dá rychleji reagovat na drobné zranění nebo náhlou změnu počasí. I na nenáročné trase se vyplatí mít nabitý telefon a informovat někoho o plánované trase a předpokládaném čase návratu.

Kdy jít a jaké bývá počasí

Nejlepší období pro návštěvu ledovcové části a vyhlídek je od pozdního jara do začátku podzimu, kdy jsou v provozu lanovky a přístupné zajištěné stezky. Počasí na hřebeni Dachsteinu se dokáže měnit velmi rychle i uprostřed léta, mraky se dokážou nahrnout během desítek minut, proto je vhodné sledovat aktuální předpověď přímo pro oblast Dachsteinu, ne jen pro okolní údolí.

V zimě se oblast kolem Ramsau využívá hlavně pro běžecké lyžování, protože náhorní plošina má vhodný rovinatější terén.

Na podzim bývá vzduch na hřebeni čistší a viditelnost lepší než v létě, což ocení hlavně fotografové, i když se s ubývajícím dnem zkracuje čas na výlet.

Chaty a občerstvení na trase

V okolí lanovkových stanic jsou horské restaurace s běžným občerstvením, vhodné jako zastávka před nebo po procházce k vyhlídkám. Na trasách vedoucích výš do hor se nacházejí i horské chaty sloužící jako výchozí body pro náročnější túry nebo přenocování před výstupem na vrchol.

Přesný provoz chat a restaurací se liší podle sezóny, proto se doporučuje ověřit ho předem, hlavně mimo hlavní letní měsíce.

Pitná voda a základní zásoby jsou k dispozici u lanovkových stanic, na delších trasách výš do hor se ale spoléhá jen na to, co si turista nese s sebou, chaty totiž nejsou rozmístěné všude.

Přenocování na chatě před náročnějším výstupem se vyplatí domluvit s předstihem, hlavně o víkendech v hlavní sezóně, kdy bývá kapacita omezená.

Co vzít s sebou a bezpečnost

Na vyhlídkové okruhy stačí pevná obuv a oblečení na horské počasí, na ledovcovou část se doporučuje i v létě teplejší vrstva kvůli chladnému vzduchu nad ledem. Na výstup k hlavnímu vrcholu je nutná horolezecká výbava (sedák, přilba, jistící pomůcky) a zkušenost s pohybem na ferratách a ledovci, případně doprovod horského vůdce. Vhodné jsou i trekové hole na sestup a rezervní teplá vrstva, protože rozdíl teplot mezi údolím a ledovcovou částí bývá i v létě výrazný, a sluneční brýle s vysokou ochranou kvůli odrazu slunce od sněhu a ledu.

Počasí na hřebeni se mění rychle, proto se doporučuje mít v plánu i variantu otočení se zpátky, pokud se situace zhorší. V zimě je potřeba počítat i s lavinovým nebezpečím na exponovaných svazích. Kdo hledá podobný typ vysokohorského výletu jinde v Rakousku, může se podívat na Grossglockner.

Mobilní signál bývá na hřebeni nespolehlivý, proto je dobré mít trasu naplánovanou předem a nespoléhat jen na navigaci v telefonu. Skupina by se navíc měla domluvit na tom, kdo v případě zhoršení počasí rozhoduje o návratu, aby se nečekalo na poslední chvíli.

Časté otázky

Kolik stojí lanovka na Dachstein?

Cena jízdenky se liší podle strany masivu a typu vstupenky (kombinace s vyhlídkovými plošinami nebo ledovcovým polem), aktuální ceník najdete na webu provozovatele lanovky.

Jak se dostat na Dachstein bez horolezecké zkušenosti?

Lanovka z Obertraunu nebo z Ramsau vyveze návštěvníky k vyhlídkovým plošinám, odkud vedou nenáročné okruhy bez nutnosti horolezeckého vybavení. Na samotný hlavní vrchol se ale bez zkušenosti a jištění nechodí.

Kudy vede výstup na hlavní vrchol Dachsteinu?

Trasa vede přes ledovcový terén a závěrečnou skalní partii jištěnou ocelovými lany, obvykle s přenocováním v horské chatě před vrcholem. Vyžaduje horolezeckou zkušenost, ideálně s horským vůdcem.

Kam na výlety v okolí Dachsteinu?

V okolí stojí za návštěvu Ramsau am Dachstein s náhorní plošinou, jezerní městečko Hallstatt na severní straně masivu nebo výlety do Salcburska a Korutan.

Jaké bývá na Dachsteinu počasí?

Na hřebeni se počasí mění rychle i v létě, proto se doporučuje sledovat aktuální horskou předpověď přímo pro oblast Dachsteinu, ne pro okolní údolí, a počítat s možností otočit se zpátky.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.