Grossglockner: nejvyšší hora Rakouska a vysokohorská silnice

Grossglockner je s výškou kolem 3 798 metrů nejvyšší horou Rakouska a zároveň místem, které proslavila stejnojmenná vysokohorská silnice vedoucí až do nadmořské výšky přes 2 500 metrů. Ukazujeme, jak se na Grossglockner dostat autem i na kole, co čekat od výstupu na samotný vrchol a na co si dát pozor.

Základní fakta o vrcholu

Grossglockner leží na hranici Korutan a Východního Tyrolska a s výškou kolem 3 798 metrů je nejvyšší horou Rakouska. Masiv je součástí pohoří Vysoké Taury a je pokrytý ledovcem Pasterze, největším ledovcem v rakouských Alpách, i když se jeho rozloha dlouhodobě zmenšuje kvůli oteplování klimatu v horských oblastech.

Oblast je turisticky dostupná díky vysokohorské silnici Grossglockner Hochalpenstrasse, která vede z jedné strany masivu na druhou přes několik horských sedel a nabízí výhledy na vrchol i okolní ledovce bez nutnosti jít pěšky. Kdo hledá podobně vysokohorský cíl s lanovkou i pěšími trasami, může se podívat na Dachstein.

Grossglockner leží v Národním parku Vysoké Taury, největšího chráněného území v Rakousku, což se projevuje i v pravidlech pro pohyb mimo značené trasy — v citlivějších částech parku se doporučuje držet vyznačených cest a respektovat pokyny správy parku.

Národní park je zajímavý i z hlediska přírody — v okolí se dá při troše štěstí pozorovat kamzíky nebo svišti, kteří ve vyšších polohách žijí prakticky bez plachosti vůči lidem zvyklým na turistický provoz kolem silnice. I proto se doporučuje udržovat od zvěře přiměřený odstup a nekrmit ji, aby si zachovala přirozené chování.

Trasy na vrchol

Výstup na samotný vrchol Grossglockneru patří mezi náročnější horolezecké výstupy v Rakousku, vede přes ledovcový terén a závěrečnou skalní partii jištěnou lany, obvykle s přenocováním v horské chatě pod vrcholem. Nejde o trasu pro běžného turistu — vyžaduje horolezeckou zkušenost, jištění a často doprovod horského vůdce.

Pro návštěvníky bez horolezeckých ambic nabízí okolí silnice řadu kratších vyhlídkových procházek k jednotlivým rozhlednám a k okraji ledovce Pasterze, odkud je vidět na vrchol i bez nutnosti stoupat výš.

Zkušenější turisté mohou zvolit i delší nenáročnou túru kolem okraje ledovce nebo na některý z okolních vyhlídkových hřebenů, odkud je panorama na celý masiv i sousední vrcholy Vysokých Taur. Kdo hledá jinou vysokohorskou trasu s podobným výhledem, může se inspirovat v článku o Mont Blancu a Chamonix. Takové túry se dají zvládnout za jedno dopoledne a jsou dobrou alternativou pro návštěvníky, kteří chtějí zažít vysokohorské prostředí bez horolezeckého vybavení.

Pohodlněji: lanovkou nebo autem

Hlavním způsobem, jak se do oblasti Grossglockneru pohodlně dostat, je vysokohorská silnice Grossglockner Hochalpenstrasse, zpoplatněná mýtná silnice vedoucí přes sedlo Hochtor do nadmořské výšky přes 2 500 metrů. Cestou je řada vyhlídkových zastávek, z nichž nejznámější míří k vyhlídce Kaiser-Franz-Josefs-Höhe s přímým pohledem na vrchol a ledovec.

K ledovci samotnému vede od vyhlídky i lanovka nebo schodiště, kterým se dá sejít blíž k ledovcovému poli, aniž by šlo o skutečnou horskou túru.

Cestou po silnici je i muzeum věnované historii stavby a přírodě národního parku, vhodné jako zastávka pro rodiny nebo v případě, že se počasí na vyhlídkách zrovna nevydaří.

Náročnost a kolik času počítat

Projížďka po vysokohorské silnici s pár zastávkami u vyhlídek zabere půl dne až celý den, podle toho, kolik zastávek si návštěvník naplánuje. Krátké procházky k vyhlídkám jsou nenáročné a zvládne je běžný turista bez horolezecké zkušenosti.

Výstup na samotný vrchol je naopak vícedenní horolezecká akce s přenocováním v chatě, vyžaduje dobrou kondici, aklimatizaci na výšku a zkušenost s pohybem na ledovci a ve skalním terénu.

Kdo si není jistý vlastním tempem, udělá dobře, když si projížďku po silnici rozloží na celý den s dostatkem času na jednotlivé zastávky, místo aby ji vnímal jen jako rychlý přejezd z jedné strany na druhou.

Kdy jít a jaké bývá počasí

Vysokohorská silnice bývá v provozu jen mimo zimní měsíce, kdy je průjezdná bez sněhu, přesná data otevření a uzavření se každý rok liší podle sněhových podmínek a je potřeba je ověřit u provozovatele před cestou. Aktuální provozní stav silnice bývá k dispozici i formou webkamer u hlavních zastávek, což se hodí ověřit ještě před vyjetím z domova. Nejlepší viditelnost na vrchol i ledovec bývá za jasného počasí v dopoledních hodinách, odpoledne se ve vysokých horách častěji tvoří mraky a bouřky.

Počasí se v této nadmořské výšce může měnit velmi rychle i v létě, proto se doporučuje sledovat aktuální horskou předpověď přímo pro oblast Grossglockneru, ne jen pro okolní údolí.

V zimním období bývá silnice zcela uzavřená a přístup do vysokohorské části masivu je omezen jen na zkušené horolezce s vlastním vybavením, kteří počítají i s lavinovým rizikem na exponovaných svazích.

Chaty a občerstvení na trase

U hlavních vyhlídek podél silnice jsou restaurace a bufety s běžným občerstvením, vhodné jako zastávka během projížďky. Na trasách vedoucích k samotnému vrcholu se nacházejí horské chaty sloužící jako výchozí body pro výstup nebo jako cíl nenáročnější túry pro turisty, kteří nechtějí jít až na vrchol.

Provoz chat mimo hlavní letní sezónu bývá omezený, proto se doporučuje ověřit ho předem, hlavně na jaře a na podzim.

Přenocování v chatě před výstupem na vrchol je vhodné domluvit s předstihem, hlavně v hlavní letní sezóně, kdy bývá kapacita lůžek omezená a chata může být plně obsazená. Rezervaci je obvykle možné vyřídit přímo přes web horské chaty nebo telefonicky.

Pitná voda a základní zásoby jsou dostupné u hlavních vyhlídek podél silnice, na trasách výš do hor už je ale potřeba spoléhat na to, co si turista nese s sebou.

Co vzít s sebou a bezpečnost

Na projížďku po silnici a krátké vyhlídkové procházky stačí pevná obuv a teplejší oblečení, protože i v létě bývá ve výšce přes 2 500 metrů výrazně chladněji než v údolí. Na výstup k vrcholu je nutná horolezecká výbava (sedák, přilba, jistící pomůcky), zkušenost s pohybem na ledovci a ideálně doprovod horského vůdce.

Cyklisté, kteří silnici zdolávají na kole, by měli počítat s velkým převýšením i s tím, že se počasí na hřebeni může rychle zhoršit — vhodné je mít v tašce i nepromokavou bundu a rezervu na teplé oblečení, protože se teplota s rostoucí nadmořskou výškou znatelně snižuje. Kdo hledá podobný typ cyklistické výzvy nebo výletu, může se podívat na přehled rakouských Alp v létě nebo na Kaprun a Zell am See, odkud je do oblasti poměrně blízko.

Mobilní signál bývá ve vysokohorském terénu nespolehlivý, proto je dobré mít trasu naplánovanou předem a nespoléhat jen na navigaci v telefonu. Skupina by se měla shodnout na tom, kdo v případě zhoršení počasí rozhoduje o návratu, aby se s tímhle rozhodnutím nečekalo na poslední chvíli.

Časté otázky

Jak se dostat na Grossglockner autem?

Vede tam vysokohorská silnice Grossglockner Hochalpenstrasse, zpoplatněná mýtná silnice se zastávkami u vyhlídek, odkud je pohled na vrchol i na ledovec Pasterze.

Dá se na Grossglockner vyjet na kole?

Ano, silnice je oblíbená i mezi cyklisty jako náročná výzva s velkým převýšením, je ale potřeba počítat s proměnlivým počasím a provozem aut na stejné silnici.

Kudy vede nástup na výstup na vrchol Grossglockneru?

Trasa vede od jedné z horských chat pod masivem přes ledovcový terén a závěrečnou skalní partii jištěnou lany. Vyžaduje horolezeckou zkušenost a obvykle se chodí s horským vůdcem.

Co vidět v okolí Grossglockneru v létě?

Kromě samotné vysokohorské silnice a vyhlídek na ledovec stojí za návštěvu i okolní regiony jako Kaprun a Zell am See nebo širší oblast rakouských Alp s dalšími túrami a jezery.

Kde je nástup na silnici Grossglockner Hochalpenstrasse?

Silnice propojuje oblast u Bruck an der Grossglocknerstrasse na severní straně s oblastí Heiligenblut na jižní straně, obě místa slouží jako běžné výchozí body pro projížďku.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.