Krušné hory: kam vyrazit na hřebeny a náhorní planiny

Krušné hory se táhnou přes sto kilometrů podél německé hranice jako široká náhorní planina spíš než ostrý horský hřeben. Nabízí dlouhé procházky otevřenou krajinou, rašeliniště, pár lyžařských středisek a lanovku na Komáří Vížku. Tady je přehled, kam se vydat a co v pohoří najdete.

Kde Krušné hory leží a čím jsou jiné

Krušné hory se táhnou v délce přes sto kilometrů podél severozápadní hranice Česka s Německem, od Karlovarska přes Chomutovsko až po Ústecko. Na rozdíl od Krkonoš nebo Šumavy nejde o výrazný horský masiv s ostrými vrcholy, ale spíš o dlouhou náhorní planinu s mírnými svahy směrem do Čech a strmým, prudkým srázem směrem do Německa.

Tenhle charakter dělá z Krušných hor ideální místo pro dlouhé procházky po rovinatějším terénu, spíš než pro náročné výstupy – většina trasy vede po relativně plochém hřebeni s výhledy do kraje. Kvůli dlouhé historii těžby v podhůří tu navíc na řadě míst narazíte na pozůstatky hornictví, které dodávají krajině svébytný ráz odlišný od jiných českých pohoří.

Nejhezčí túry a vrcholy

Mezi oblíbené cíle patří Plešivec, vrchol nedaleko Klínovce, a různá rašeliniště roztroušená po celé délce hřebene, která jsou zpřístupněná naučnými stezkami s dřevěnými chodníky. Krajina na hřebeni je otevřenější než v hustě zalesněných pohořích, takže výhledy jsou tu časté i bez nutnosti vylézt na konkrétní vrchol.

Pro kratší výlet je vhodná procházka kolem Komáří Vížky s vyhlídkovou věží, pro delší den pak úsek hřebenové cesty směrem k Božímu Daru a Klínovci, což je nejvyšší bod celého pohoří.

Moldava a okolní obce

Moldava v Krušných horách je dalším oblíbeným výchozím bodem, odkud vedou trasy jak na hřeben, tak do okolních lesů s rašeliništi. Podobně jako u Orlických hor platí, že hřeben je dlouhý a vyplatí se dopředu vybrat konkrétní úsek podle času, který na výlet máte.

Hřebenovka nebo vícedenní přechod

Hřebenová trasa vede po celé délce Krušných hor a dá se projít po úsecích jako řada jednodenních výletů, nebo jako vícedenní přechod s nocováním v horských obcích. Díky mírnějšímu profilu terénu je přechod fyzicky méně náročný než třeba hřebenovka v Krkonoších, zato je delší co do vzdálenosti a přechod celého pohoří najednou zabere víc dní chůze.

Pro první seznámení s pohořím je nejpraktičtější vybrat úsek v okolí Klínovce nebo Komáří Vížky, kde je dobrá dostupnost i zázemí s občerstvením. Zkušenější turisté si mohou naplánovat delší úsek směrem k Nové Vsi v Horách nebo dál na západ ke Kraslicím, kde je hřeben klidnější a míň frekventovaný.

Lanovky a výlety bez velkého převýšení

Lanovka na Komáří Vížku patří k nejstarším a nejznámějším lanovým drahám v Česku a je oblíbeným cílem i pro rodiny s dětmi – nahoře je vyhlídková věž s výhledem do kraje i směrem k Milešovce. Provoz a ceny se mění, aktuální informace je vždy potřeba ověřit na webu provozovatele.

Kromě toho v Krušných horách fungují i další kratší lanovky a vleky u lyžařských středisek, které se v létě dají část roku využít i mimo zimní sezónu – to je ale potřeba ověřit zvlášť u každého střediska.

Zima: lyžování a běžky

Krušné hory nabízí několik menších lyžařských středisek, z nichž největší je komplex kolem Klínovce a Božího Daru. Kromě sjezdového lyžování je pohoří díky svému plochému profilu vyhledávané i pro běžecké lyžování – síť tras na náhorní plošině bývá dlouhá a dobře upravovaná, s návazností na německou stranu hřebene.

Sněhové podmínky se rok od roku liší, u Krušných hor navíc hraje roli i to, že leží blíž Německu a bývá tu vlhčeji než ve vnitrozemských pohořích, takže stojí za to sledovat aktuální stav sněhu před cestou. Díky nadmořské výšce hřebene tu sníh vydrží obvykle déle než v nižších polohách okolní krajiny, takže se sezóna běžeckého lyžování dá protáhnout i do jara.

Menší lyžařská střediska mají obvykle méně sjezdovek než velké komplexy v Krkonoších, o to méně bývají fronty na vlecích, což ocení hlavně rodiny s dětmi, které se teprve lyžování učí.

Kde se ubytovat

Ubytování v Krušných horách je roztroušené v horských obcích jako Boží Dar, Klínovec, Lesná nebo Moldava – jde hlavně o penziony a menší hotely, hustota ubytovacích kapacit je nižší než třeba v Krkonoších. Výhodou je, že i v sezóně se snadněji najde volný termín.

Při výběru místa se vyplatí zvážit, jestli chcete být blíž lyžařským střediskům (kvůli zimě) nebo blíž výchozím bodům na hřebenové túry a k rašeliništím (kvůli létu). Rodiny s dětmi často volí ubytování přímo v Božím Daru, protože je odtud blízko jak na sjezdovky, tak na nenáročné procházky po okolí.

Kdo hledá klidnější variantu dál od hlavního dění, může zvolit některou z menších obcí na okraji pohoří a k výletům dojíždět autem.

Kdy jet a jaké tam bývá počasí

Krušné hory jsou vhodné k návštěvě celoročně. Kvůli poloze blízko Německu a otevřenému terénu tu bývá větrněji a vlhčeji než ve vnitrozemských pohořích, počasí se navíc na hřebeni mění rychleji než dole v podhůří. Nejpříjemnější počasí na túry bývá na jaře a na podzim, kdy je i menší pravděpodobnost mlhy, která se na náhorní plošině dokáže držet i celý den.

V zimě je potřeba počítat se sněhem, který tu bývá díky nadmořské výšce hřebene relativně vydatný, i když se rok od roku množství hodně liší. Před zimním výletem je dobré zkontrolovat aktuální stav na webu konkrétního střediska.

V létě se na otevřeném hřebeni dá čekat i silnější sluneční záření než v zalesněných úsecích jiných pohoří, takže se hodí mít pokrývku hlavy a opalovací krém, i když jde jen o nenáročnou procházku.

Doprava a parkování

Nejpohodlnější je do Krušných hor dojet autem – k hlavním výchozím bodům jako Boží Dar, Klínovec nebo Komáří Vížka vedou silnice s parkovišti. Veřejnou dopravou se dá dostat vlakem nebo autobusem do větších měst pod horami, jako je Chomutov nebo Ostrov, a odtud dál autobusem do konkrétní obce.

Kdo plánuje delší přechod hřebene, měl by počítat s tím, že se vrací jinam, než odkud vyjel – v takovém případě se hodí kombinace auta a autobusu, nebo domluva s někým, kdo na konci trasy vyzvedne.

Podobně jako u Lužických hor nebo Českého ráje platí, že hřebenové trasy se dobře plánují jako okruh s návratem jinou cestou, ne jako přímá cesta tam a zpátky.

V zimě se vyplatí počítat s tím, že silnice na hřeben mohou být uzavřené nebo sjízdné jen s řetězy, hlavně po vydatném sněžení – aktuální stav silnic je dobré zkontrolovat před cestou.

Časté otázky

Kde jsou Krušné hory?

Táhnou se podél severozápadní hranice Česka s Německem, od Karlovarska přes Chomutovsko až po Ústecko. Nejvyšším bodem je Klínovec.

Kam na výlet v Krušných horách?

Oblíbená je lanovka na Komáří Vížku, výstup na Klínovec od Božího Daru nebo procházka k některému z rašeliništ na hřebeni s naučnou stezkou.

Co navštívit v Krušných horách?

Kromě lanovky na Komáří Vížku stojí za návštěvu rašeliniště s dřevěnými chodníky, vyhlídky na hřebeni a v zimě lyžařská střediska kolem Klínovce a Božího Daru.

Kudy z nudy do Krušných hor?

Pro jednodenní výlet je dobrou volbou okolí Komáří Vížky s lanovkou a vyhlídkovou věží, nebo kratší okruh na hřebeni od Božího Daru.

Jaké je v Krušných horách ubytování?

Nabídka je roztroušená v horských obcích jako Boží Dar, Klínovec, Lesná či Moldava – hlavně penziony a menší hotely, hustota kapacit je nižší než v Krkonoších, takže se i v hlavní sezóně obvykle dá sehnat volný termín.

Dá se v Krušných horách chodit v zimě bez lyží?

Ano, síť upravených běžeckých tras na náhorní plošině se dá projít i pěšky se sněžnicemi, hřeben je díky plochému terénu vhodný i pro zimní procházky bez sjezdového vybavení a hranice vede přímo po hřebeni, takže se dá na řadě míst přejít i na německou stranu.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.