Nejvyšší hory Česka: žebříček vrcholů a jak na ně

Kdo se ptá, jaká je nejvyšší hora Česka nebo který vrchol vede v jednotlivých pohořích, najde tu přehled od Sněžky přes Praděd až po nejvyšší body Šumavy, Jeseníků nebo Krušných hor. K tomu tipy, jak se na výstup připravit, co si vzít s sebou a čeho se vyvarovat, ať už jde o první výlet na hory nebo systematické sbírání vrcholů.

O co jde a pro koho to je

Žebříček nejvyšších hor Česka zajímá jak turisty, kteří chtějí postupně zdolat nejvyšší bod každého pohoří, tak ty, kdo si jen chtějí naplánovat výlet na konkrétní vrchol. Na rozdíl od alpských čtyřtisícovek jde v českých horách o výstupy zvládnutelné za jeden den, bez potřeby horolezecké výbavy.

Tenhle přehled je vhodný jako výchozí bod pro plánování – u každého vrcholu je dobré si dopředu ověřit aktuální trasu a stav cesty, protože se detaily mohou v čase měnit.

Sbírání nejvyšších bodů jednotlivých pohoří je oblíbenou formou dlouhodobého cíle mezi českými turisty – na rozdíl od jednorázového výletu jde o projekt na několik let, kdy se postupně navštíví všechna pohoří od severu k jihu republiky.

Nejlepší místa v Česku

Nejvyšší horou Česka je Sněžka v Krkonoších s výškou 1 603 metrů, na kterou vede několik pěších tras i lanovka z Pece pod Sněžkou. Podrobný přehled tras najdete v samostatném článku o výstupu na Sněžku.

Druhým nejvyšším pohořím jsou Jeseníky s Pradědem, který měří 1 491 metrů a je zpřístupněný i vysílačem s vyhlídkovou plošinou. Mezi další významné vrcholy patří Lysá hora v Beskydech, nejvyšší bod Šumavy Plechý nedaleko hranice s Rakouskem, nejvyšší bod Jizerských hor nebo Klínovec v Krušných horách.

Zajímavé je i to, jak se jednotlivá pohoří liší charakterem výstupu – zatímco na Sněžku vede i lanovka a hřeben je poměrně frekventovaný, na méně známé vrcholy se dostanete i celé odpoledne bez potkání dalšího turisty.

Nejvyšší body menších pohoří

I pohoří, která nejsou tak vysoká jako Krkonoše, mají svůj nejvyšší bod – v Orlických horách je to Velká Deštná, v Lužických horách Luž a v Krušných horách Klínovec. Zdolání nejvyššího bodu každého pohoří je oblíbeným cílem pro turisty, kteří chtějí postupně poznat celou českou horskou geografii.

Kromě samotné výšky bývá zajímavé i to, jak moc se od sebe jednotlivé nejvyšší body liší charakterem – od skalnatého vrcholu Sněžky přes zalesněný hřeben Šumavy až po náhorní plošinu Krušných hor.

Za hranicemi

Kdo chce pokračovat za české hranice, může navázat na Slovensku výstupem na Gerlach (2 655 m), nejvyšší horu Vysokých Tater i celého Slovenska, nebo na dostupnější Kriváň. V Alpách je cílem řady turistů Mont Blanc s výškou kolem 4 800 metrů nebo o něco dostupnější Grossglockner (3 798 m) v Rakousku.

Tyhle vysokohorské výstupy už vyžadují jinou úroveň přípravy než české kopce – počítá se s aklimatizací, náročnějším terénem a často i horským vůdcem.

Pro turisty, kteří teprve začínají s vysokohorskou turistikou, bývá dobrým mezikrokem výstup na některý z tatranských vrcholů dostupných bez horolezecké výbavy, než se pustí do náročnějších alpských cílů. Rozdíl v obtížnosti mezi českými kopci a skutečnými vysokohorskými výstupy je totiž podstatný a stojí za to ho respektovat.

Kromě Alp a Vysokých Tater se dá pokračovat i na méně známé vrcholy v jiných evropských pohořích, od Rily a Pirinu v Bulharsku po slovinský Triglav, kde je náročnost výstupu obvykle mezi českým kopcem a skutečnou vysokohorskou turistikou.

Jak se připravit

I na nejvyšší české vrcholy stačí běžná turistická kondice, důležitější je správné načasování a sledování počasí. Před výstupem si ověřte aktuální stav trasy, hlavně v zimě, kdy může být cesta zasněžená nebo namrzlá i na jinak nenáročných vrcholech.

Počítejte s časem na sestup ještě za světla a naplánujte si únikovou cestu, kdyby se počasí na hřebeni zhoršilo dřív, než jste čekali.

Dobrým zvykem je i informovat někoho o plánované trase a předpokládaném čase návratu, hlavně pokud jdete sami nebo mimo hlavní sezónu, kdy je na méně frekventovaných trasách míň lidí, kteří by si případných potíží všimli.

Pomůže i rozdělit si výstup do rozumných úseků s předem naplánovanými zastávkami – hlavně u delších tras s velkým převýšením, jako je Praděd nebo Lysá hora, kde tempo výstupu ovlivňuje, jak dlouho pak zbyde na vrcholu i na sestup.

Vybavení

Na většinu nejvyšších českých vrcholů stačí pevná turistická obuv, bunda proti větru a dešti a dostatek vody. V zimě je potřeba počítat s mikrosponkami na zledovatělé úseky a s teplejším vrstveným oblečením, protože na vrcholu bývá citelně chladněji než v podhůří.

Trekové hole ocení hlavně ti, kdo jdou delší trasu s větším převýšením, ať už na Sněžku, Praděd nebo Lysou horu. Do batohu patří i základní lékárnička a nabitý telefon, hlavně na méně frekventovaných trasách, kde by se pomoc hledala hůř.

Na hřebenových vrcholech se navíc vyplatí mít i pokrývku hlavy proti větru, protože i v létě dokáže vítr na otevřeném hřebeni výrazně zchladit, i když je jinak teplo.

Bezpečnost a časté chyby

Nejčastější chybou bývá podcenění počasí na hřebeni – i v létě se tam dokáže rychle ochladit a zafoukat silný vítr, zatímco dole v podhůří svítí slunce. Druhou častou chybou je pozdní start, kdy turista dorazí na vrchol pozdě odpoledne a sestup ho zastihne za tmy.

V zimě přibývá riziko podchlazení a pádu na zledovatělém terénu, proto se vyplatí mít v batohu mikrosponky i na trasách, které v létě žádné technické vybavení nevyžadují.

Další typickou chybou je podcenění délky trasy kvůli tomu, že vrchol vypadá na mapě blízko – v hornatém terénu se čas přesunu počítá jinak než v rovině a je lepší počítat s rezervou. Na hřebenech, kde není kam se v případě bouřky schovat, je navíc rozumné sledovat předpověď a v případě rizika bouřky výstup raději odložit.

Kolik to stojí

Samotný výstup na většinu nejvyšších českých vrcholů je zdarma, náklady tvoří hlavně doprava, případně lanovka nebo vlek, pokud se rozhodnete ušetřit síly. Ceny jízdenek se v průběhu roku mění, aktuální ceník najdete vždy na webu konkrétního provozovatele – orientačně počítejte u lanovek s částkou v řádu stovek korun za zpáteční jízdenku pro dospělého.

K tomu je dobré připočítat občerstvení na chatě nebo v horské restauraci, pokud plánujete zastávku cestou.

Kdo plánuje víc výletů za sebou, může ušetřit koupí vícedenní jízdenky nebo kombinací s ubytováním, které řada horských chat nabízí i s polopenzí. Celkové náklady na jednodenní výlet na nejvyšší český vrchol tak bývají výrazně nižší než u srovnatelného výletu do Alp.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Šumavy?

Nejvyšším bodem Šumavy na české straně je Plechý (kolem 1 378 m) nad Plešným jezerem, nedaleko hranice s Rakouskem; celé pohoří převyšuje bavorský Velký Javor. Přesná výška je uvedená na turistických mapách a informačních tabulích v terénu. Výstup na něj bývá součástí delších túr po šumavském hřebeni.

Jaká je nejvyšší hora Jizerských hor?

Nejvyšším bodem Jizerských hor je vrchol na hlavním hřebeni pohoří, na který vede síť značených turistických cest. Oblast je zároveň oblíbená pro běžecké lyžování v zimě.

Jaká je nejvyšší hora Beskyd?

Nejvyšší horou Beskyd je Lysá hora, na kterou vede několik pěších tras z okolních obcí. Na vrcholu je horská chata, kde se dá zastavit na občerstvení.

Jaká je nejvyšší hora Orlických hor?

Nejvyšším bodem Orlických hor je Velká Deštná, na kterou se dá vystoupat nejčastěji od Deštného v Orlických horách po nenáročné lesní a loukami vedoucí cestě.

Jaká je nejvyšší hora Moravy?

Nejvyšší horou Moravy je Praděd v Jeseníkách s výškou 1 491 metrů, na jehož vrcholu stojí vysílač s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou.

Jaká je nejvyšší hora Krušných hor?

Nejvyšším bodem Krušných hor je Klínovec, který je zároveň i jedním z hlavních lyžařských center pohoří s lanovkou a sítí sjezdovek.

Na horách se podmínky mění rychle. Provoz lanovek, stav cest, uzávěry a ceny si před cestou ověřte u provozovatele, správy národního parku nebo horské služby. Tísňová linka v Česku i v celé EU je 112.